Pod lupou: Dobrý investor do umění musí počítat s emocemi, shodli se experti

Video placeholde

Investice do umění jsou v jistém smyslu zvláštním typem zhodnocování finančních prostředků. Od ostatních alternativ se liší zejména důrazem na emoce, shodli se experti v rámci Pod lupou, kulatého diskusního stolu pořádaného deníkem E15.

Na tomto specifickém trhu se potkávají různě motivovaní hráči. „V momentu, kdy má emoční náboj příliš velkou sílu, již nemluvíme o investorovi, ale už o sběrateli,“ uvádí Alexandra Špoková, finanční ředitelka investičního fondu Pro arte. Pro milovníka umění již zhodnocení není tak důležité. Takových lidí přitom není vůbec málo. „V našem investičním fondu má polovina investorů opravdu vřelý vztah k umění,“ dodává.

Znalost umění je nutností i při samotném obchodování za primárním účelem zisku, těžko lze totiž bez vhledu do oboru vytipovat dobré umělecké dílo. „Dobrý investor si toto uvědomuje, budoucí kupec přece musí být také zasažen emocí,“ potvrzuje člen představenstva zmiňovaného investičního fondu Robert Mečkovský.

I v dnešní době se nejvíce obchoduje s obrazy, kresbami nebo sochami, trh se ovšem neustále rozvíjí a stále častěji se dostává prostoru i extravagantnějším dílům. „Nově lze investovat i třeba do videoartu, je to ale pochopitelně složitější,“ vysvětluje Mečkovský. 

Ve většině případů je obchod s uměleckým dílem investicí s dlouhodobým horizontem. „My standardně cílíme na pět a více let. Nejzajímavější jsou nákupy v jednotkách milionů korun, následné zhodnocení dosahuje až desítek procent,“ popisuje finanční stránku obchodování Mečkovský.

„Kvalitní dílo může přinášet zajímavé výnosy. Je ale třeba být opatrný,“ souhlasí Špoková s tím, že zvláště začínající investoři by měli svá budoucí rozhodnutí konzultovat se zkušenými odborníky.

Je nutné mít na paměti, že v případě umění se jedná o velice znalostní trh a informací je k úspěchu potřeba velké množství. Samotný fond Pro arte například využívá služeb mnoha expertů, spolupracuje nejen s historiky umění, ale i s restaurátory nebo ekonomy.

Nabízí se i otázka, jaký druh a stáří jednotlivých děl v portfoliu preferovat, jednoduchý recept ale neexistuje. „Nelze jednoznačně říci, zda je výhodnější investovat do starého nebo nového umění. Například segment šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let ale skýtá mnoho příležitostí,“ říká analytik fondu Adam Hnojil.

V příznivé ekonomické situaci se tomuto typu investic pochopitelně velmi daří, s boomem se ale objevují i různá úskalí. „V době růstu dochází k určité expanzi, zejména v oblasti současného umění. V tomto případě ale doporučujeme zachovávat obezřetnost,“ upozorňuje investory Špoková.