Únava nebo odpor k úkolům. I to jsou projevy syndromu vyhoření, trpí jím pětina populace, tvrdí odborník Jan Piskač

Video placeholde

Pokud se vám ráno nechce do práce, sevře se vám žaludek při představě, že vyřizujete další e-mail, případně se začnete vyhýbat kolegům, mohou to být příznaky začínajícího syndromu vyhoření. Jde o závažný problém, který by lidé neměli podceňovat. Podle psychoterapeuta z pražského Motio centra Jana Piskače, který byl hostem pořadu FLOW balance, je jím ohrožená pětina české populace.

„Je to obecně emoční a fyzické vyčerpání, které se projevuje kombinací příznaků. Mezi hlavní projevy patří extrémní vyčerpání a únava, ze které se nemůžeme dlouho vzpamatovat, snížení výkonnosti nebo depersonalizace, tedy jakési odpojení sama od sebe,“ tvrdí terapeut Piskač, který působí v pražském Motio centru a kromě jiného se zabývá právě syndromem vyhoření a jeho léčbou. Na téma vyhoření pořádá i workshopy pro firmy se svou společností 4B Consulting.

Podle jeho informací si manažeři dnes mnohem víc uvědomují rizika vyhoření a snaží se jim předcházet. Za vyhoření podle Piskače mohou i nesprávné techniky řízení lidí.

„Třeba to, že si nastavíme u projektů předem nesplnitelné termíny, a dostaneme tak lidi pod extrémní tlak,“ doplnil Piskač s tím, že syndromem vyhoření jsou nejvíc ohroženi manažeři, lidé pracující na projektech, ale třeba také učitelé nebo lékaři.

Mezi nejhorší projevy patří stavy, kdy člověk nezvládne vstát z postele a trpí depresemi. Lidé pak často končí třeba na kapačkách v nemocnici a léčba trvá několik týdnů i měsíců.

Jaká je prevence syndromu vyhoření? Proč často hrozí těm nejlepším pracovníkům? Jak si správně nastavit hranice? A proč si dát velký pozor na amatérské rady od samozvaných odborníků z internetu – takzvaných psychošmejdů?

Podívejte se na další díl pořadu FLOW balance, kde jsme téma vyhoření a vše s ním spojené probrali podrobněji. V pořadu FLOW balance se věnujeme právě tématům zdraví, životního stylu, seberozvoji a rovnováze mezi prací a osobním životem