Arabské jaro obere ekonomiky regionu o 35 procent

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Petr Horky

Povstání "arabského jara" budou stát ekonomiky zemí Blízkého východu a severní Afriky do konce příštího roku asi 800 miliard dolarů (15,2 bilionu korun). Znamená to, že výkon ekonomik Egypta, Tuniska. Libye, Sýrie, Jordánska, Libanonu a Bahrajnu bude o 35 procent nižší, než kdyby se události, které začaly počátkem roku 2011, vůbec nestaly. Odhadla to dnes britská bankovní skupina HSBC.

„Kombinace prudkého zhoršení veřejných financí a poklesu funkčnosti státu, bezpečnosti a právní jistoty bude výrazně podkopávat snahy snížit nezaměstnanost zpět na předrevoluční úroveň,“ uvedla HSBC podle agentury Reuters.

Banka předpovídá, že růst ekonomik Blízkého východu a severní Afriky se letos zpomalí na čtyři procenta z loňských 4,5 procenta a z tempa 4,9 procenta v roce 2011. Příští rok růst oživí jen mírně na 4,2 procenta.

V celé oblasti jsou ale patrné značné rozdíly mezi bohatými arabskými zeměmi Perského zálivu, které prosperují, a zeměmi severní Afriky, jejichž ekonomiky se propadaly. Ekonomika Egypta například kvůli silným tlakům na rozpočet a vnější platební bilanci poroste letos jen o 2,2 procenta, což je tempo, které nedovolí snižovat nezaměstnanost.

Ropné ekonomiky Arabského poloostrova v čele se Saúdskou Arábií naopak od roku 2011 silně rostly, protože povstání v oblasti přispěla k růstu cen ropy a přiměla vlády, aby posílily sociální výdaje. Podle HSBC ale arabské jaro poškodilo v konečném důsledku i je, protože zvýšilo jejich závislost na vládních výdajích čerpaných z těžby ropy a odradilo je od politicky riskantních reforem.

Tereza Zavadilová: Z arabského jara dýchá evropská zima

Pavel Páral: Trochu pokory

Petr Robejšek: Sýrie a smysl globálního vládnutí