Magyar zařadil zpátečku. Zpřístupnění unijních fondů a konec ruských energií v Maďarsku se komplikuje
- Maďarsku se krátí čas na splnění unijních pořadavků, Brusel odmítá prodloužení lhůty.
- Magyar tvrdí, že zdědil rozpočtové miny, které ohrožují reformní úsilí.
- Premiér je přesvědčen, že EU se stejně jednou vrátí k ruskému plynu a doufá, že na jeho slova dojde brzy.
Maďarský premiér Péter Magyar kandidoval s několika zásadními sliby. Krátce po jeho nástupu k moci se však zdá, že jejich plnění bude váznout. V tuto chvíli se komplikuje především jednání Budapešti o uvolnění zmrazených unijních fondů. Magyar se staví proti požadavkům na penzijní a daňové reformy, které by podle něj přinesly dodatečnou zátěž státnímu rozpočtu. Zpochybňuje i odstřižení Maďarska od ruských energií.
Nový šéf maďarské vlády má tento týden v Bruselu jednat o uvolnění celkem zhruba osmnácti miliard eur, které byly zablokované během éry Viktora Orbána kvůli obavám z narušování právního státu a korupce. „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů v prvních několika měsících je získat přístup k fondům na oživení a odolnost, což je pro Maďarsko balíček ve výši 10,4 miliardy eur,“ řekla v rozhovoru pro Politico ministryně zahraničí Anita Orbánová.
Budapešť musí splnit 27 super milníků
Evropská komise si však klade řadu podmínek a Magyar je zjevně není příliš ochotný všechny splnit. Času na dohodu přitom není nazbyt. Maďarsko by mohlo o 10,4 miliardy eur přijít, pokud o ně nepožádá do konce letních prázdnin. „Lhůta 31. srpna se nemusí zdát jako tak krátká doba, ale musí se udělat hodně. Nejenže musíme změnit a dohodnout se na zákonech, ale také musíme transformovat institucionální systémy,“ připustil Magyar podle webu Euobserver.
Aby země uspěla, musí splnit seznam 27 takzvaných super milníků, které zahrnují například zajištění nezávislého soudnictví a zavedení protikorupčních opatření. Úředníci z Evropské komise jsou podle Euronews ochotní některé milníky zjednodušit, vylučují ale jakékoli prodloužení lhůty.
Web tvrdí, že Magyar do Bruselu poslal dopis, ve kterém stanovil nepřekročitelné čáry, jeho obsah ale není známý. Premiér však veřejně vyloučil zrušení daní, uvalených na energetický a finanční sektor. „Evropská komise například očekává, že by vláda měla postupně zrušit některé ze zvláštních daní. To je samozřejmě také v zájmu maďarské ekonomiky, ale v současné rozpočtové situaci to maďarská vláda rozhodně nemůže provést,“ tvrdí.
Hřbitov kostlivců brzdí reformy
Citlivou problematikou jsou i změny v důchodovém systému, jelikož premiérova Tisza je společně s rozmrazením unijních fondů slibovala v kampani. Penzijní systém by měl být udržitelnější a spravedlivější, strana plánovala zvýšení minimálních důchodů. Nyní Magyar tvrdí, že je stále oddaný myšlence na reformu, ale slabá fiskální pozice země a omezený čas prakticky znemožňují její provedení před uplynutím lhůty.
Premiér si stěžuje, že Orbán zanechal veřejné finance v katastrofálním stavu. Tvrdí, že maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o dvě procenta, ale vzhledem k minám v rozpočtu je velmi těžké vytvářet nějaké fiskální prognózy. „Někdy nevidíme jen kostlivce lezoucí ze skříní, ale celé hřbitovy,“ komentoval situaci podle Bloombergu.
Existují naopak oblasti, kde by mohlo dojít ke shodě poměrně snadno. Příkladem je řešení dlouhodobého sporu o program Erasmus+. Studentská výměna byla pozastavena v roce 2023 kvůli obavám o stav akademické svobody v Maďarsku.
Rychlá cesta k euru je v plánu
Nový maďarský šéf financí András Kármán přesto slíbil nejenom odblokování unijních financí do několika měsíců, ale má i další ambiciózní plány. Do čtyř let chce splnit kritéria pro přijetí eura. Hovoří o změně zdanění a ekonomického plánování, aby byly fiskální cíle transparentnější a předvídatelnější. „Maďarská hospodářská politika nepotřebuje pouze jednoduchou korekci kurzu, potřebuje změnu směru,“ tvrdí.
Otázka je, co z těchto ambicí nakonec zůstane. V současnosti se totiž zdá, že Magyar couvá i od energetických slibů. Tisza tvrdila, že ukončí odběr fosilních paliv z Ruska do roku 2035. Už tento termín je problematický, protože Evropská unie počítá s koncem nákupů veškerých forem ruského plynu do podzimu 2027. Premiér tak riskoval ohrožení sbližování s unií a nedostatečný odklon od Orbánovy politiky.
Od voleb navíc Magyar učinil několik prohlášení, které příliš nesvědčí o jeho ochotě vzdát se ruských energií. Bezprostředně po svém zvolení uvedl, že země bude nadále hledat nejlevnější zdroje. „Nikdo nemůže změnit geografii, Rusko a Maďarsko tu zůstanou. Vláda bude nakupovat ropu a plyn co nejlevnějším a nejbezpečnějším způsobem,“ řekl novinářům.
Cena je pro Magyara stejně důležitá jako bezpečnost dodávek
Aktuálně vyjádřil přesvědčení, že se sedmadvacítka po uzavření míru na Ukrajině může vrátit k nákupu ruských surovin. „Myslím, že až válka skončí, celá Evropská unie se vrátí k nákupu ruského plynu, protože je levnější. To je určeno konkurencí, geografií. Je to jednoduché. Ale uvidíte sami. Nemohu předvídat všechno, ale tohle je můj pocit,“ řekl Magyar v interview pro polský list Rzeczpospolita. Doufá každopádně, že ke změně postoje dojde v zájmu posílení konkurenceschopnosti regionu brzy.
Chorvatsko opakovaně tvrdí, že je schopné dodávat Budapešti neruskou ropu. Nyní mu nabídlo pomoc s diverzifikací i Polsko. Premiér Donald Tusk zdůraznil úspěch Varšavy, která má nyní plynovod pro přívod norského plynu i terminály LNG. Její ambicí je být energetickým uzlem a zásobovat další země regionu střední Evropy.
Magyar uvedl, že polskou zkušenost vítá. „LNG dovážený přes Baltské moře, Polsko a Slovensko, je mnohem dražší než plyn dovážený z Rumunska, Ruska nebo Rakouska,“ komentoval ale návrh využívat gdaňský terminál pro zmíněný polský list. Nicméně dodal, že Tusk mu slíbil, učinit vše pro snížení ceny zkapalněného plynu. „Byli bychom velmi rádi, kdybychom měli více zdrojů dodávek, protože to poskytuje větší bezpečnost. A dává to lepší výchozí bod pro vyjednávání o nižších cenách,“ zdůraznil.
