„Pracovní skupina OSN usoudila, že Assange je svévolně zadržován v rozporu s mezinárodními závazky,“ řekla mluvčí švédského ministerstva. Dodala, že Švédsko konstatuje, že tým OSN došel k jinému závěru než švédská justice. Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana, kterého podezřívá ze sexuálního násilí. O Assange se zajímá i justice Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci Wikileaks zveřejnil.
Britové budou zatýkat
Assange předtím prohlásil, že je připraven v pátek opustit ambasádu a nechat se zadržet, pokud komise OSN rozhodne v jeho neprospěch.
„Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií,“ uvedl Assange v prohlášení zveřejněném na twitteru WikiLeaks. „Když ale zvítězím a jednání státních stran bude shledáno protiprávním, očekávám, že mi bude okamžitě vrácen pas a že budou ukončeny pokusy zadržet mě,“ dodal.
Britská policie nicméně v reakci dala najevo, že Assange zadrží v každém případě, jakmile ekvádorské velvyslanectví opustí. „Zatykač stále platí. Jestliže ambasádu opustí, učiníme vše pro to, abychom ho zatkli,“ řekl podle agentury Reuters policejní mluvčí v Londýně.
Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl
BBC na svém webu napsala, že „vyrozuměla“, že komise OSN rozhodne ve prospěch Assange a bude konstatovat, že byl „svévolně zadržován“. Nicméně WikiLeaks uvedl, že počká na „oficiální potvrzení“.
Assange v roce 2014 podal stížnost na Británii a Švédsko a věcí se začala zabývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.
Očekává se, že skupina tvořená právními experty zveřejní své rozhodnutí v pátek. Pokud uzná, že Australan je zadržován protiprávně, předpokládá se, že OSN vyzve Británii a Švédsko, aby mu nebránily v pohybu. Rozhodnutí skupiny v minulosti opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.
Lze brát úkryt na ambasádě jako pobyt ve vazbě?
Jeden z Assangeových švédských právníků Per Samuelson uvedl, že pokud zmíněná pracovní skupina OSN dospěje k závěru, že čas strávený jeho klientem na velvyslanectví byl vazbou, měl by být Assange okamžitě propuštěn, i když rozhodnutí tohoto orgánu nejsou právně závazná.
„Je to velmi významný orgán a ten by řekl, že postup Švédska je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv,“ řekl Samuelson podle Reuters.
Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.
Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionů tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.
