Írán si našel dalšího spojence: krypto. O to hůř je režim k poražení

Donald Trump v kampani před prezidentskými volbami 2024 sliboval, že ze Spojených států udělá neotřesitelnou kryptovelmoc. Společné americko-izraelské útoky na Írán a snahy o mezinárodní izolaci Teheránu ale mají mimo jiné za důsledek, že se specifickou kryptovelmocí paradoxně stává také islamistický stát. 

Dokládají to nejen nedávné návrhy Íránu na zavedení poplatků za plavbu íránskou částí Hormuzské úžiny, které mohou být splatné v bitcoinu, jüanu nebo stablecoinech, tedy ve virtuálních měnách navázaných na kurz dolaru. Těm se na rozdíl od bitcoinu, etheru a zbytku kryptotrhu vyhýbají brutální výkyvy ceny. 

Jenže íránská národní měna ztrácí kupní sílu podobně dramaticky jako ty nejpolámanější virtuální mince. Íránský rijál za necelou dekádu ztratil přes 90 procent své kupní síly. 

„I to je důvod, proč se s kryptoměnami naučili pracovat také běžní Íránci. Tamní ekonomika je navíc pro leckoho až překvapivě silně digitalizovaná. Není problém platit kartou třeba za obyčejný falafel. I tento kontext napomáhá povědomí o digitálních měnách v zemi,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička. „Pro režim se kryptoměny staly už de facto před deseti lety jednou z možností, jak vyvádět nebo ukládat peníze navzdory sankcím. Proti širšímu používání krypta občany bojuje vláda jen částečně,“ všímá si expert. 

Když íránské gardy těží bitcoin

Lednová analýza společnosti Chainalysis, která umí stopovat toky kryptoměn, vyčíslila velikost íránské kryptoekonomiky na téměř osm miliard dolarů. A pokud by navíc přes ekonomicky nejvýznamnější průliv světa opětovně proudily energetické suroviny, mohl by si Teherán prostřednictvím nového mýta přijít až na téměř miliardu dolarů měsíčně, odhaduje společnost TRM Labs. 

V praxi by ale tyto poplatky obohatily zejména íránské revoluční gardy (IRGC), které deklarují záměr je vybírat a nad lodním provozem v Hormuzu dohlížet. Už nyní polovinu íránské kryptoekonomiky ovládá podle Chainalysis právě tato paralelní vojenská struktura, která v někdejší Persii připomíná stát ve státě. Podle Horčičky funguje i jako neopominutelná a významná složka tamního hospodářství. Gardy například obchodují s ropou, těží kryptoměny nebo se podílejí na dovozu čipů do země. 

Digitální měny se jim hodí například pro relativně snadnější obcházení sankcí při mezinárodních platbách, praní peněz nebo pro potřeby sponzorování spřízněných organizací typu libanonského Hizballáhu, upozorňuje Chainalysis. 

Firma to ví i díky tomu, že transakce s většinou důležitých kryptoměn nejsou tak úplně anonymní. Zaznamenává je blockchain, veřejně přístupná účetní kniha, byť údaje neuvádějí odesílatele ani adresáta. Chainalysis a další podobně specializované firmy se je ale snaží dovodit na základě nejrůznějších digitálních indicií i z dalších zdrojů. „Odhady o tom, jak velké částky kryptoměn tečou přes digitální peněženky IRGC, mohou být ještě podhodnocené. Nemusejí například zahrnovat kryptopeněženky navázané na skořápkové společnosti,“ dodává Chainalysis. 

V souhrnné analýze využívání krypta pro nelegální účely za rok 2025 společnost upozorňuje na dramatický nárůst objemu digitálních měn, které skončily v peněženkách spojovaných s porušováním zákona. Celkový objem těchto prostředků dosáhl 154 miliard dolarů, meziročně o 162 procent více. Firma ale dodává, že v celkovém počtu kryptotransakcí zůstává podíl těch nelegálních nízký a nepřevyšuje jedno procento. Mimo jiné z důvodu, že bitcoin ani jiné kryptoměny ve skutečnosti nepředstavují kvůli svým vlastnostem zázračnou finanční zbraň. Spíše pomyslné rozšíření bitevního pole, kde se může Írán pokusit alespoň o dílčí úspěchy. 

Americká kryptokonfiskace

Uvědomuje si to dobře i americká administrativa. Na začátku června ministr financí Scott Bessent oznámil, že USA už zmrazily krypto navázané na íránský režim v kumulativní hodnotě přes půl miliardy dolarů. Docílily toho zapsáním velkých íránských kryptoburz na sankční seznamy a také využitím vlastností takzvaných stablecoinů. Jejich směnný kurz sice nepadá jako bitcoin v roce 2026, ale kontrolu nad transakcemi mají soukromí vydavatelé těchto specifických virtuálních mincí. V praxi si s úřady nemohou dovolit nespolupracovat v případě požadavků na zablokování konkrétních transakcí. 

Existují sice i plně anonymní kryptoměny, jejich celková tržní hodnota je ale tak nízká, že s ní může prudce zamávat jedna větší transakce. Šéf dlouhodobého rozvoje české kryptoburzy Coinmate Martin Košťál proto upozorňuje, že pro potřeby Íránu inkasovat mýtné z Hormuzu je teoreticky nejvhodnější bitcoin. 

„Dává nicméně větší smysl spíše jako kompromis. Transakce na jeho základní vrstvě nejsou nejrychlejší a jeho cena je volatilní. Má nejvyšší likviditu a protistrana ho snáz přijme i ve větším objemu. V rámci alternativních kryptoměn by z pohledu soukromí dávalo smysl plně anonymní monero, jenže v praxi naráží na menší likviditu a slabší dostupnost na burzách. Pro stát, který chce převést velkou hodnotu mimo tradiční finanční systém, je dnes bitcoin adekvátním řešením,“ míní Košťál. 

Část fanoušků této kryptoměny glosuje, že bitcoin byl navržen jako nestátní peníze a Írán nedělá nic jiného, než že ho za tímto účelem chce používat. Alespoň v případě plateb za průplav Hormuzem. „Bitcoin jsou jediné opravdu nezastavitelné a neutrální peníze na planetě Zemi,“ míní například bývalý bitcoinový vývojář Jonas Schnelli. Nezohledňuje přitom, jaký typ režimu má mít z vlastností bitcoinu prospěch. 

Bitcoin? Raději valuty

„Teherán by ale přece jen inkasoval zahraniční státní měnu. Nejde jen o její směnitelnost, ale také o skutečnost, že se Írán coby digitalizovaná ekonomika nedokáže spolehlivě bránit zahraničním kyberútokům. Vůči nim jsou náchylné i tamní kryptoburzy,“ upozorňuje Horčička z AMO. 

„Mnoho vlád spojuje kryptotransakce s obcházením sankcí a rizikem praní peněz,“ dodává Abdul Khalique z liverpoolské John Moores University. Akademik proto nepředpokládá, že by větší množství námořních mocností a rejdařských společností na placení kryptomýtného přistoupilo. V opačném případě by firmy musely také spoléhat na to, že jejich transakce s tvrdě sankcionovaným íránským režimem zůstanou anonymní. Pro západní společnosti představuje možný právní problém jakákoli forma obchodování s Íránem. 

I proto chybějí veřejně dostupné informace o tom, zda už nějaký rejdař Íránu ve formě bitcoinu nebo krypta opravdu zaplatil. Analytické firmy jako TRM Labs nebo Chainalysis upozorňují, že zatím nezískaly podrobnosti o adresách kryptopeněženek, na které mají proudit digitální měny za průplav Hormuzem. V opačném případě by byly tyto případné transakce teoreticky dohledatelné. 

Navzdory nadále minimálnímu komerčnímu námořnímu provozu mezi břehy Íránu a Ománu ale v květnu citovala agentura Reuters anonymní zdroje, podle nichž některá plavidla za bezpečný pohyb v úžině neváhala íránským úřadům zaplatit až 150 tisíc dolarů. Tyto zdroje však nespecifikovaly formu platby ani jméno rejdaře. Původně Teherán oznámil, že hodlá inkasovat jeden dolar za každý barel přepravované ropy. Informaci zveřejnil list Financial Times začátkem dubna. Tehdy stál jeden bitcoin přes 71 tisíc dolarů, o dva měsíce později se ale jeho kurz držel těsně nad 60 tisíci.