Podle Blaira je na tvrzení, že invaze do Iráku vedla ke vzestupu radikální organizace, jež nyní ovládá rozsáhlé oblasti na severu Iráku a severu a východě Sýrie, „zrnko pravdy“. „Samozřejmě nelze říct, že ti z nás, kteří odstranili Saddáma v roce 2003, nenesou žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015,“ řekl bývalý labouristický premiér.
Výraznou roli podle Blaira ale sehrálo i takzvané arabské jaro, tedy série lidových revolucí, které se v roce 2011 prohnaly arabským světem a způsobily pád autoritativních režimů například v Tunisku, Egyptě či Libyi. Tyto události vytvořily nestabilní prostředí v arabském světě a umožnily vzestup islamismu, uvedl Blair. Vinu na vzestupu IS podle něj nese ale i „sektářská“ politika předchozích iráckých vlád.
Samozřejmě nelze říct, že ti z nás, kteří odstranili Saddáma v roce 2003, nenesou žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015
Blairovo rozhodnutí zapojit se po boku USA do války proti Saddámovu režimu, které bylo založené na chybném tvrzení o existenci zbraní hromadného ničení ve skladech iráckého vládce, ještě řadu let po válce rozděluje veřejné mínění. V roce 2010 přispělo rovněž k porážce labouristické strany v parlamentních volbách.
Blair ale trvá na tom, že svržení Saddáma Husajna bylo správné. Pokud by k němu Západ nepřikročil, hrozil by podle něj Iráku syrský scénář. Omluvil se nicméně za chyby v plánování poválečného uspořádání blízkovýchodní země. „Omlouvám se za to, že zpravodajské informace, které jsme obdrželi, byly chybné,“ řekl Blair. „Omluvám se také za některé chyby v plánování, především za omyl v porozumění tomu, co se stane, když svrhneme (v Iráku) režim,“ dodal.
V Iráku v letech 2003 až 2009 zahynulo 179 britských vojáků. Komise vyšetřující účast Británie ve válce začala pracovat v roce 2009, zatím ale nezveřejnila žádné výsledky své činnosti.