Chtějí stát u zrodu evropských gigantů. Jedna firma má šanci na bilionovou hodnotu, říká investor Horký
- Investor Vít Horký stojí od loňska v čele United Founders, venture kapitálového fondu a zároveň komunity, kterou založil společně s Jakubem Havrlantem.
- Cílí na hledání evropských startupů i univerzitních projektů schopných konkurovat americkým společnostem jako Google, Microsoft nebo Meta.
- Po půl roce fungování má fond v portfoliu čtyři zainvestované firmy, pátou právě dokončuje.
United Founders je panevropským VC fondem, který investuje do začínajících startupů se světovým potenciálem. Kromě toho se však jedná také o komunitu, která začínající projekty vyhledává a podporuje také tím, že pomáhá s jejich řízením či hledáním nových zaměstnanců. Místa, kde se rodí budoucí evropští giganti, jsou podle generálního partnera a spoluzakladatele United Founders Víta Horkého univerzity.
„V USA máte jedno obří Silicon Valley. V Evropě nic takového jako jeden ucelený gigantický hub nemáme, máme jich ale víc menších. Nacházejí se často kolem špičkových technických univerzit, jako je Mnichov, Curych nebo Paříž, kde se vytváří ekosystémy podobné Silicon Valley. Jsou tam špičkoví profesoři a vědci, investoři a také zákazníci, kteří jsou připraveni ty první produkty kupovat. Přesně na to se my zaměřujeme,“ říká v rozhovoru pro e15.cz.
United Founders jste spouštěli na začátku listopadu. Jak jste zatím spokojený s průběhem a fungováním fondu i celé komunity?
Uběhla poměrně krátká doba. Nedávno jsme si mapovali, co jsme za ten poslední půlrok zvládli, a zatím se nám daří. Zejména je to dané tím, že jsme udělali velmi dobré první investice. Jsem ale také hrdý na mezinárodní tým, který jsme dali dohromady, na více než 30 investorů v United Founders a na dalších zhruba 130 lidí, kteří nás podporují jako náš rozšířený tým. To není produkt jen posledních šesti měsíců, ale už dvou let, kdy jsme na tom pracovali potichu.
Ve fondu máte aktuálně nějakých 30 milionů eur, přičemž s Jakubem Havrlantem jste na začátku dohromady dávali 17. V listopadu se mluvilo o tom, že současnou částku byste chtěli mít už do konce listopadu. Byl to příliš optimistický výhled?
Myslím, že jsme trochu podcenili administrativní zátěž spojenou s přijímáním nových investorů. Jsme silně regulovanou lucemburskou entitou, takže někteří investoři, kteří vstupují až nyní, měli zájem vstoupit už před půl rokem, ale vyřídit administrativu se podařilo teprve teď. Obecně se nám ale fundraising daří velmi dobře.
1433356Přinášíme na trh víceméně západní produkt – investování zejména v západní Evropě pro české investory. To tu dříve příliš nebylo. Je to velká příležitost pro lidi, kteří už do VC fondů investují, ale tyto fondy investují často jen zpět tady v Česku nebo ve střední Evropě. My jim přinášíme diverzifikaci a něco nového, k čemu dříve neměli přístup.
Váš cíl je 80 milionů eur, tedy zhruba dvě miliardy korun. Jak dlouhodobý cíl to je?
Zprvu jsem si říkal: „Pojďme ty peníze získat co nejrychleji, ať se můžeme soustředit jen na investování.“ Čím dál víc ale zjišťuji, že je pro nás hrozně důležité, kdo přesně je investorem v United Founders. Nechceme pasivní peníze. Chceme, aby nás podporovali lidé, kteří přinášejí hodnotu pro fond a pro zakladatele v našem portfoliu. Proto si důvěru budujeme dlouhodobě. Nyní nám přichází spousta nových investorů na doporučení těch současných. To nechceme uspěchat, takže předpokládáme, že kapitál do fondu budeme nabírat ještě zhruba rok.
Vít Horký
Český podnikatel, který se ve startupovém prostředí pohybuje již 15 let. V roce 2011 spoluzaložil technologickou firmu Brand Embassy zaměřenou na digitalizaci zákaznického servisu. Tu o osm let později koupila izraelská společnost NICE. V roce 2019 stál také u zrodu neziskové organizace Czech Founders sdružující české zakladatele startupů, která se později rozrostla také o vlastní venture kapitálový fond. Od loňského roku je generálním partnerem United Founders, panevropského VC fondu a komunity zakladatelů.
Kdo s vámi investuje? Jsou to hlavně lidé z Česka a střední Evropy, nebo spíše ze západní Evropy?
V současné době je naprostá většina investorů z Česka a Slovenska. Jsou to často naši bývalí investoři a partneři z předchozích firem. My jako zakládající tým už máme za sebou řadu firem, které jsme úspěšně vybudovali, takže investoři, se kterými jsme spolupracovali v minulosti, s námi rádi investují i nadále. Nyní přicházejí další investoři přes doporučení těch stávajících, ale nově přicházejí i peníze z Německa či z Francie, kde máme členy našeho vedoucího týmu.
Můžete zmínit nějaká konkrétní zajímavá jména?
Nemohu ještě prozradit úplně všechny, ale rád zmíním zakladatele Livesportu Martina Hájka, majitele Dukly Praha Matěje Turka, Jana Sýkoru z Wood & Company, Simonu Kijonkovou nebo Richarda Valtra z Mews. To jsou ta hlavní jména a jsme strašně rádi, že se k nám připojili.
Jste fond kvalifikovaných investorů. Kolik do něj vaši investoři typicky vkládají?
Rozpětí je poměrně velké. Nejnižší hranice je 100 000 eur a ta nejvyšší – když pominu Rockaway Capital, kteří jsou v pozici spoluzakladatele a generálního partnera – činí dva miliony eur. Většina investorů, kteří přicházejí nyní, do toho vstupuje spíše za vyšší částky, většinou od jednoho milionu eur výše. Nicméně stále jsme otevřeni investorům, kteří sice nemohou investovat tak velkou částku, ale přinesou o to větší přidanou hodnotu – ať už skrze mentoring zakladatelů z portfolia, nebo tím, že nám posílají zajímavé investiční příležitosti.
Z těch zhruba 30 milionů eur, které aktuálně máte, jak velkou část už jste zainvestovali? A kolik vám zbývá na další příležitosti?
Primární investiční perioda našeho fondu je čtyři roky. Během nich rozinvestujeme zhruba 60 procent kapitálu fondu, zbylých 40 procent si necháváme na pozdější follow-on investice. Z těch 60 procent jsme zatím udělali čtyři investice a pátou právě dokončujeme. Rozinvestovali jsme řádově jednotky milionů eur, tedy zatím malou část. Máme v plánu dělat zhruba jednu investici měsíčně a uvidíme podle tržních podmínek, jestli se nám podaří najít tu správnou. Někdy jich můžeme udělat víc najednou, jindy raději pár měsíců počkáme.
Říkal jste, že aktuálně jich máte čtyři hotové a pátou dokončujete. Co je ta pátá zač?
Tu bohužel zatím prozradit nemůžu, protože ji teprve dokončujeme. Čtyři, které ale už zmínit mohu, jsou společnosti AMI Labs, Wonderful.ai, Peak Quantum a Oligoplus.
Začnu u AMI Labs, velmi ambiciózního francouzského startupu zabývajícího se tvorbou takzvaných world modelů umělé inteligence, které se učí chápat reálný fyzický svět. Investovali jste do nich v březnu a šlo historicky o největší evropské seedové kolo – přes jednu miliardu dolarů. Proč jste se rozhodli zrovna pro tuto investici?
Naše teze v United Founders zní: v rané fázi podporovat evropské technologické zakladatele, kteří mají šanci vybudovat něco světového. Yann LeCun, který odešel z pozice vedoucího výzkumu AI v Metě zpět do Evropy, aby založil startup, je jedním z top pěti největších vědců v oblasti umělé inteligence na světě. Pokud má někdo z Evropy šanci konkurovat americkým gigantům, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, je to on. Věděli jsme, že chceme být u toho a přinést i nějakou naši přidanou hodnotu. Jsem hrdý na to, že jsme pravděpodobně jediný VC fond v počáteční fázi z kontinentální Evropy, který se do tohoto kola vůbec dostal.
Váš cíl je tedy podporovat vznik evropských gigantů. Má podle vás právě AMI Labs ten potenciál stát se takovou společností?
AMI Labs má kredibilní šanci stát se takzvanou „trillion dollar company“, společností s hodnotou přes jeden bilion dolarů. Vytváří konkurenci pro OpenAI nebo Anthropic, i když na to jde jiným způsobem. Už dnes vidíme, jak obrovský potenciál umělá inteligence má. Pokud OpenAI nebo Anthropic ještě letos vstoupí na burzu, nastaví to jasný ukazatel, kam může v nadcházejících letech mířit i AMI Labs. Věříme, že to dokážou, protože tým kolem nich je naprosto výjimečný. Zároveň si i Evropa uvědomila, že má nedostatek kapitálu pro projekty s tak obrovskými ambicemi, jaké mají oni. Získali důvěru velkých hráčů, jako jsou Samsung nebo Nvidia. Žádný evropský technologický startup dosud takovou důvěru na počátku nezískal.
Když zmiňujete šanci stát se bilionovou firmou, v jakém časovém horizontu se o tom bavíme?
To se samozřejmě těžko odhaduje. Ale když vidíme, jak ohromně rychle rostou Anthropic nebo OpenAI a jak velká je poptávka na trhu, věříme, že AMI Labs může růst minimálně stejně rychle. Nutno si navíc uvědomit, že velké jazykové modely (LLM), na kterých staví OpenAI a Anthropic, se vyvíjejí desítky let. Takzvané world modely, kterým se věnuje AMI Labs, jsou mnohem mladší obor. Právě proto očekáváme, že velký nástup tohoto přístupu přijde teprve v nadcházejících letech.
Zmínil jste, že jste se k této investici připojovali jako jeden z menších středoevropských fondů po boku obrovských hráčů. Jak náročné je dostat se k takové investici?
Bylo to extrémně náročné, s něčím takovým jsem se předtím ještě nesetkal. Nestalo by se to bez našeho řídícího partnera z Paříže, Maxima Paradise, který se přes své kontakty dozvěděl, že Yann LeCun se vrací do Evropy a zakládá firmu. Spojili se a logickou otázkou bylo: proč by měl United Founders, fond poskytující stovky tisíc eur, v tomto případě zhruba půl milionu eur, vstupovat do kola o velikosti jedné miliardy dolarů? Přesvědčili jsme je reálnou přidanou hodnotou, kterou portfoliovým firmám nabízíme: pomáháme s náborem zaměstnanců, s napojením na zákazníky a partnery. Yann LeCuna oslovila i naše mise znovu vzkřísit úspěch evropského technologického sektoru a náš komunitní přístup.
Těžíte právě z toho, že nejste jen klasické VC, ale také komunita startupistů s bohatými zkušenostmi. Zasahujete do rozhodování přímo ve firmách, například u AMI Labs, nebo jde spíše o nějaký mentoring?
Abych odpověděl napřímo – nezasahujeme do celkového vedení AMI Labs. V jiných firmách z našeho portfolia to ale funguje jinak a jsme ve vedení. United Founders ale stojí na dvou nohách. První je ta finanční, tedy investiční lucemburský fond s robustním governance, který zajišťuje, že o peníze investorů je dobře a transparentně postaráno. Ta druhá noha je to, co nás odlišuje: naše komunitní část. Zakladatelé startupů nám totiž říkali, že v prvních 18 měsících potřebují hlavně někoho, kdo by jim poskytl strategickou pomoc, otevřel dveře k prvním zákazníkům, pomohl s náborem a poskytl prostor, kde mohou sdílet své strasti s ostatními zakladateli. Já sám jsem si tím při budování firem prošel. V United Founders proto poskytujeme platformu napříč Evropou. Dnes máme přes 130 lidí ve 26 zemích světa.
Ti lidé jsou jen v Evropě, nebo působíte i mimo ni?
Působíme i mimo Evropu, vyplynulo to organicky. Jsou to často Evropané žijící v zahraničí, nebo lidé, kteří už vybudovali úspěšné firmy a mají teď čas a rozhled pomáhat dál. Máme zástupce v USA, v Africe i v Asii. Spojuje je to, že fandí Evropě, vybudovali úspěšné startupy a zajímají se o obory spojené s takzvaným deep techem, tedy vědeckými inovacemi s obrovským potenciálem.
Peníze ale chcete investovat v Evropě. V čem vám tedy pomáhají vaši lidé například v Asii?
Každá z firem, do které jsme dosud investovali, má globální ambice. Přestože je firma budována z Evropy, dříve či později expanduje do světa. Lidé z naší komunity v Asii nebo Americe je pak dokážou napojit na první zákazníky nebo zorientovat na daném trhu. USA jsou pro naprostou většinu evropských startupů stále primárním cílem pro expanzi, proto je pro nás americký trh nesmírně důležitý a pravidelně tam jezdíme.
Jakou další firmu z vašeho portfolia byste vypíchnul?
Určitě zmíním Wonderful.ai, což je izraelsko-evropská firma zavádějící umělou inteligenci do velkých firem. Roste naprosto nevídaným tempem. Byla založena teprve asi před rokem. My jsme do ní investovali hned zpočátku. Od té doby si firma prošla třemi investičními koly a nabrala přes šest a půl miliardy korun, přičemž její valuace se přibližuje k 50 miliardám korun. Dosáhnout v Evropě valuace z nuly na skoro 50 miliard za 12 měsíců je nevídané. Jsme hrdí na to, že je podporujeme od začátku, navíc po boku nejprestižnějších fondů světa, jako jsou Index Ventures, Bessemer Venture Partners nebo Insight Partners.
Kolik jste do Wonderful.ai investovali?
Investujeme řádově od 150 000 do jednoho milionu eur, typicky se to pohybuje tak na polovině, takže v případě Wonderful.ai se jednalo o stovky tisíc eur.
V listopadu se také hovořilo o vaší investici do německého zdravotnického startupu EveryHealth.
To platí. Tu investici ale teď nikde nezmiňuji proto, že ještě nebyla formálně převedena přímo pod United Founders a máme ji takzvaně uloženu ve formě warehouse, protože jsme ji učinili ještě před formálním založením samotného fondu.
Máte v současnosti před sebou i nějakou zajímavou firmu na investici, která by stála za zmínku, i kdybyste nemohl uvést její konkrétní jméno?
Hodně se teď zaměřujeme na technologie kolem čipů, které dokážeme vyrábět v Evropě a ve kterých jsme dobří. Nejde o to konkurovat společnosti Nvidia, těch druhů čipů je obrovské množství. Kombinace hardwaru a softwaru nás teď hodně zajímá a na podobné příležitosti se momentálně díváme dokonce i na česko-slovenském trhu.
Zatím tedy vaše investice směřovaly hlavně do západní Evropy, díváte se i střední a východní Evropy?
Koukáme se i do střední, a oportunisticky i do východní Evropy, ale je to o počtu výjimečných investičních příležitostí. V západní Evropě je těch příležitostí s obrovským potenciálem tolik, že česko-slovenské příležitosti v celkovém srovnání tvoří například deset procent z celkového počtu těch, na které se díváme. Ale každopádně předpokládáme, že tu budeme dělat jednotky investic v následujících letech a sami také oslovujeme některé zakladatele.
Přijde tedy nějaká investice do českého projektu ještě letos?
Velmi pravděpodobně ano.
Kam se díváte po investicích nejvíc z oborového hlediska?
V naprosté většině případů se díváme na vědecké inovace se světovým potenciálem. I když to zní trochu abstraktně, obrovsky nám to filtruje, na co se vůbec díváme. V podstatě máme vytyčené klíčové podobory: vertikalizovaná umělá inteligence a robotika, dále zdravotnická technika, potom udržitelné technologie, často spjaté se zemědělstvím, což je například naše investice do francouzského startupu Oligoplus a nesmím zapomenout ani na kybernetickou bezpečnost a kvantové počítače. V případě kvantových počítačů Evropa opravdu může hrát absolutní světovou ligu, proto jsme investovali do německé firmy Peak Quantum. Zcela naopak ignorujeme běžné a jednoduché „Software as a Service“ projekty. To jsou věci snadno nahraditelné generickými AI modely, v nichž nelze získat dlouhodobější konkurenční výhodu.
Podle jakých kritérií startupy vybíráte? Jaké parametry musí splňovat, abyste do nich investovali?
Náš investiční proces má dvě části. Ta první, racionální, je založená na datové analýze a využití AI. Každý den za pomoci umělé inteligence procházíme obrovské množství dat o tisících firem na evropském kontinentu a hledáme takzvané přehlížené investiční příležitosti. Ta druhá část je vyloženě lidská. Tu umělá inteligence nenahradí. Spočívá v tom, že jsme blízko zakladatelům, potkáváme se s nimi, s jejich prvními zákazníky i s týmem. Vidíme, jak se chovají v krizových situacích. Sledujeme, jestli mají tah na branku a jestli dokážou být rezistentní vůči překážkám.
Co jsou ty přehlížené investiční příležitosti?
Často se mě lidé ptají, proč se zaměřujeme na Evropu, když všichni vědí, že to nejlepší vzniká v americkém Silicon Valley. Zda je to nějaký evropský patriotismus, nebo v tom je něco racionálního. V USA máte jedno obří Silicon Valley. V Evropě nic takového jako jeden ucelený gigantický hub nemáme, máme jich ale víc menších. Nacházejí se často kolem špičkových technických univerzit, jako je Mnichov, Curych nebo Paříž, kde se vytvářejí ekosystémy podobné Silicon Valley. Jsou tam špičkoví profesoři a vědci, investoři a také zákazníci, kteří jsou připraveni ty první produkty kupovat. Přesně na to se my v United Founders zaměřujeme. Jsme aktivní v ekosystémech univerzit a nacházíme tam obrovské příležitosti, kterým ale chybí kapitál s přidanou hodnotou pro to, aby se posunuly na další úroveň. Tou jsou většinou tržby v hodnotě několika milionů eur a my je pak propojíme s dalšími investory, kteří je třeba dostanou do USA a pomohou jim škálovat byznys. Sloužíme jako spojka mezi tím akademickým prostředím malých evropských Silicon Valleys a velkým byznysovým světem.
Dlouhodobě se mluví o tom, že Evropa, a Česko obzvlášť, má problém s komercializací zajímavých nápadů a jejich transferem z akademického prostředí do byznysu. Je tomu skutečně tak?
Ta mezera na evropské úrovni je zřejmá, a Česko navíc ty nejlepší státy Evropy v tomto ohledu teprve dohání. Nedávno jsem například mluvil s Michalem Pěchoučkem, rektorem ČVUT, pomáháme také Akademii věd se spuštěním jejich spin-offového centra, takže situaci u nás známe. Zároveň ale působíme například na Technické univerzitě v Mnichově, kterou považuji za takovou malou evropskou MIT. Tam z akademického prostředí vznikne zhruba 140 startupů ročně. A to jsou firmy založené vědci, kteří svůj problém zkoumají už roky, ne žádné rychlokvašky. Oproti tomu myslím, že Michal Pěchouček říká, že jeho ambicí je generovat zhruba 20 startupů ročně. Když jsem se bavil ještě s bývalou rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou, dostal jsem informaci, že celá univerzita generuje asi osm startupů za rok. Zkrátka tu potenciál je, jde jen o to najít správný motivační rámec pro to, aby se komercializovalo. Kapitál pro to dostupný už rozhodně je.
Máte momentálně v hledáčku i nějaké české univerzitní spin-offy?
V současné době vedeme jednání s několika českými spin-offy o případné investici a v rámci širšího horizontu se díváme na řadu dalších. Žádné ale zmínit nemůžu.
Co dalšího by podle vás pomohlo českému univerzitnímu systému, aby se v tomto směru více rozhýbal?
Naší tezí je propojovat ten evropský startupový a vědecký ekosystém. Jak jsem zmiňoval, máme tu různé „ostrůvky pozitivní deviace“, ale problém je v tom, že jsou nepropojené. Vzájemně nespolupracují. Místní investoři se nepohybují v těch jiných ekosystémech, a to vše nás brzdí v konkurenceschopnosti s USA a Čínou. My se snažíme ty komunity propojovat. Dále obrovsky pomáhá inspirace od těch správných lidí, kteří už něco dokázali v zahraničí a dokážou nadchnout ostatní. Inspirativní je třeba návrat špičkových vědců do Česka – jako například Tomáš Mikolov, odborník na AI, který se vrátil a s Jaroslavem Beckem založil BottleCap AI. Pokud tu takových vzorů budeme mít dostatek, další nadějní vědci pro podnikání určitě zahoří.
Mluvil jste o roztříštěnosti Evropy do mnoha malých hubů. Je to podle vás ten největší blok, proč nejlepší firmy raději odcházejí do jednotného Silicon Valley v USA?
Bydlel jsem několik let v Kalifornii, hodně času jsem strávil i na východním pobřeží USA, takže jsem americké prostředí poznal zblízka. Amerika má obrovskou výhodu v tom, že představuje jednotný kapitálový trh, což my v Evropě nemáme a do budoucna to potřebujeme. Talent zde ale máme srovnatelný, stejně tak jako kvalitu akademického prostředí a máme stabilní demokracii. To, co nás podle mého názoru v posledních desetiletích brzdilo, byla ztráta ambice být nejlepší na světě. A to se teď mění – hlad po velkém úspěchu potkávám v Evropě každý den. Samozřejmě, start-upy jsou stále jen drobná část ekonomiky. Ale obrovsky by nám pomohl zmiňovaný jednotný kapitálový trh a sjednocení pravidel pro podnikání, stejně jako defragmentace a propojování celého ekosystému.
Jaký je váš pohled na 28. režim?
Skutečnost, že tuto původně petici, kterou podepsalo přes 15 000 podnikatelů a investorů, si Evropská komise vzala za svou, vytvořila z ní návrh regulace a dnes je to ve finálním stadiu příprav, je pro mě úžasným příkladem toho, že stát i Unie umí vyslyšet přání svých občanů. Zda ale bude EU Inc. v praxi tak výhodná a konkurenceschopná jako struktura v americkém Delaware, kde je dnes mnoho evropských startupů a Evropa tak přichází o kapitál, se teprve ukáže. My spolupracujeme s vládou a snažíme zajistit, aby podoba EU Inc. neutrpěla a české firmy z ní měly reálný užitek. Bude-li to úspěšně dotaženo do konce, půjde o obrovský krok vpřed pro evropskou konkurenceschopnost. Nevyřeší to ale všechny naše problémy – před sebou máme spoustu dalších věcí k řešení.
Jaké jsou podle vás tedy ty další věci, které by měly následovat?
Jde především o přístup k růstovému kapitálu. Jsem moc rád, že Evropská unie se k tomu postavila čelem a zakládá growth fond ve výši minimálně pět miliard eur. Doteď totiž úspěšné evropské startupy ve fázi masivního růstu získávaly většinou kapitál americký, převedly svá sídla do USA a v konečném důsledku z jejich úspěchu profitovali američtí občané prostřednictvím svých fondů. Evropě tím uniká spousta peněz na daních a dalším kapitálu. Kromě toho je ale potřeba zmínit, že EU je skrze Evropský investiční fond největším komanditním společníkem ve VC fondech v Evropě.
Druhou věcí, která by obrovsky pomohla, by byla silná a respektovaná evropská burza. Málokdy dnes totiž od nějakého rychle rostoucího startupu s globálními ambicemi slyším, že by jejich konečnou metou bylo vstoupit na některou z evropských burz. Obvykle chtějí všichni do New Yorku. Dokud se tohle nezmění, stále nám bude spousta kapitálu unikat pryč z Evropy.
V Česku se aktuálně chystá startupový zákon. Jak moc podle vás pomůže?
Já se ve startupovém prostředí pohybuji od roku 2011, strávil jsem nějakou dobu v Anglii i v Americe a myslím, že jejich startupová legislativa je daleko před námi. Jsem ale hrozně rád, že si náš stát ten potenciál technologických startupů začíná vůbec uvědomovat. V letech 2011 a 2012 jsem totiž předním vládním představitelům ještě musel vysvětlovat, co to vlastně ten startup vůbec je a proč má v ekonomice svoje místo.
Dnes politici konečně vnímají, že české startupy mohou být tím motorem růstu ekonomiky v době, kdy tradiční průmyslová odvětví, které táhly dlouhodobý a velmi zdravý růst české ekonomiky, jako je automobilový průmysl, klesají. Generují hotové produkty s obrovskou marží, často přes 70 procent, dokážou bleskově růst a za jednotky let vybudovat miliardové zhodnocení, čímž do daňového systému odvedou obrovské částky.
To si současná vláda uvědomuje a uvědomovala si to i ta předchozí. Musí se ale také myslet na startupy v pozdějších fázích, aby tyto firmy v zemi zůstaly a platily zde ony daně. Velmi důležité jsou také silné daňové pobídky a odpočty pro lokální andělské investory, které motivují bohatší občany k tomu, aby do rizikových investic posílali vlastní peníze a státní rozpočet díky tomu na inovacích ušetřil. V Česku tohle bohužel zatím tolik nemáme.
Na závěr taková zajímavost. Prý jste za jednu halucinaci ChatGPT museli zaplatit kolem 100 tisíc eur, je to pravda?
Pravda je taková, že jsme zaplatili hrozně peněz za právníky, aby zjistili, že analyzovali výplod umělé inteligence, který byl ale strašně složitý rozpoznat. Došlo k tomu takhle: před založením United Founders jsme oslovili prestižní právní kancelář CMS, aby nám sepsala robustní, zhruba 150stránkovou investiční dokumentaci k fondu.
Po spuštění fondu si jeden náš, dnes už bývalý, partner z Velké Británie vzal tuto dokumentaci a nechal si udělat její analýzu svými britskými právníky, protože chtěl vědět, jestli je fond připravený na vstup britských investorů. Ti mu řekli, že je naprosto děravá. Strašně jsme se lekli, co se stalo a vzali jsme tuto obsáhlou kritiku zpět k našim původním právníkům, aby ji přezkoumali. Těm trvalo několik měsíců podrobné práce, než zjistili, že drtivá většina těch zdánlivě naprosto profesionálních právních komentářů byla jen halucinace zřejmě uměle vygenerovaná ChatGPT. A stálo nás to 100 000 eur, než jsme na to přišli.
Abych uvedl ten kontext, proč to vlastně veřejně sdílím: ve startupovém světě je to tak, že děláte chyby, na těch se učíte a jdete dál. Ve světě investičních fondů ale všichni celá desetiletí fungují tak, že veřejně komunikují jenom své úspěchy a naprostou neomylnost a všechny omyly neochvějně házejí pod koberec. To měníme, chceme být transparentní k zakladatelům startupů z našeho portfolia i našim vlastním investorům a budovat tak daleko hlubší důvěru.
