„Skutečně likvidní ukrajinské akcie se obchodují v zahraničí, výkon kyjevské burzy proto není relevantní. Jakýkoli titul obchodovaný v zahraničí má větší likviditu než celá kyjevská burza,“ vysvětluje Tibor Bokor z Wood & Co. Zobchodovaný objem na ukrajinském akciovém trhu je přibližně desetkrát menší než na pražské burze. Mizivé objemy obchodů mají za následek, že i sebemenší objednávka obchodníků výrazně ovlivní cenu akcie.
„Vstoupit do větší akciové pozice jde jen obtížně, protože chybí dostatek prodejců. Když už akcie máte, těžko se jich zbavujete,“ říká správce fondu SG Alpha Emerging Europe Steffen Gruschka, jeden z mála větších investorů, kteří na Kyjev nepřestali sázet. „Ze zhruba 30 fondů, které na Ukrajině působily, zůstaly jen dva, ostatní nad zdejším trhem zlomily hůl,“ dodává Gruschka, který považuje politický neklid za velkou investiční příležitost.
Většina investorů tak raději pro nákup ukrajinských akcií zvolí některý ze západních trhů, které jim nabídnou lepší obrázek o atraktivitě Ukrajiny než samotný index kyjevské burzy. Vodítkem může být třeba polský index WIG-Ukraine, jenž sdružuje 11 velkých firem z Kyjeva. Jeho vývoj vypadá oproti domovské burze právě opačně, jen za letošek propadl o bezmála 40 procent.
Jedním ze zájemců je i šéf fondů Templeton Mark Mobius. „Vidíme na Ukrajině zajímavé příležitosti, především na úrovni jednotlivých firem,“ uvedl legendární investor v březnovém příspěvku na svém blogu.
