Byznysové elity normalizují Le Penovou. Bojí se jejího vítězství, a tak s ní začínají mluvit

Od konce druhé světové války se francouzské politické a obchodní elity řídily nepsaným pravidlem: s krajní pravicí se nemluví. A to ani za zavřenými dveřmi.

Píše se ale rok 2026 a Národní sdružení Marine Le Penové – strana založená jejím otcem, jenž kdysi nazval nacistické plynové komory „pouhým historickým detailem“ – je nejsilnějším parlamentním uskupením a jeho kandidát má reálnou šanci usednout příští rok poprvé v historii do prezidentského křesla. To je pozice, která už se dost dobře nedá ignorovat. 

Přesto mnoho Francouzů šokovala zpráva, že Le Penová začátkem dubna povečeřela se špičkami francouzského obchodního světa, mezi nimiž nechyběl ani nejbohatší muž v zemi – generální ředitel společnosti LVMH Bernard Arnault – či šéf TotalEnergies Patrick Pouyanné. Ti si totiž Národní sdružení, dlouhá léta spojované s rasismem a antisemitismem, doposud drželi od těla. 

Během večeře v elegantní pařížské restauraci Drouant nedošlo mezi Le Penovou a kapitány francouzského průmyslu zrovna k souznění: podle zdrojů agentury Reuters prý byla konverzace místy napjatá kvůli jejímu skeptickému přístupu k Evropské unii, někdejším snahám vystoupit z eurozóny či plánům na zrušení těžce vybojované penzijní reformy. Přesto toto setkání, které mělo zůstat veřejnosti utajeno, představuje pro sedmapadesátiletou političku zásadní průlom. 

Ke schůzce totiž došlo z popudu obchodních lídrů, nikoli naopak. Pozvání na večeři Le Penové zaslala organizace Entreprise et Cité, neformální skupina pro vedoucí pracovníky velkých francouzských společností, kteří se rozhodli navázat s vedením krajně pravicové strany přímý dialog, aby lépe pochopili (a případně mohli i ovlivnit) její populistickou ekonomickou agendu.

O pár dní později se zástupci svazu důležitých francouzských zaměstnavatelů Medef setkali s předsedou Národního sdružení, třicetiletým Jordanem Bardellou, jenž je pravou rukou Le Penové a možným kandidátem strany v příštích prezidentských volbách. Šéf Medefu Patrick Martin sice vyjádřil pochybnosti o ekonomickém programu strany, ale zároveň řekl, že ji byznysoví lídři už nemohou ignorovat, a že naopak potřebují pochopit její ekonomický program.

„Budeme muset se zástupci Národního sdružení mluvit,“ citoval Martina Reuters. „To ale rozhodně neznamená, že jsme se postavili za jednu politickou stranu na úkor jiných.“

Zástupcům zaměstnavatelů se nelíbí například plán na snížení DPH na pohonné hmoty o 12 miliard eur nebo návrh na pozastavení důchodových reforem, které zvyšují zákonný věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let.

Máme problém

Nutnost jednat pragmaticky zdůraznili také další vrcholní byznysmeni, kteří se večeře zúčastnili: šéfové společností Capgemini, Engie, Renault či Accor se prý rozhodli jednat s Národním sdružením „pro jistotu“. Server Politico však citoval bývalého vládního úředníka, jenž setkání byznysových elit s Le Penovou odsoudil s tím, že „přispívá k její normalizaci“.

Podle Catherine MacGregorové, generální ředitelky francouzského výrobce a distributora elektřiny Engie, by například implementace plánu Národního sdružení v oblasti energetiky byla pro Francouze katastrofou. „Nemůžeme dopustit, aby se tyto myšlenky, které jsou špatné pro Francii, pro energetickou bezpečnost země a pro obnovitelné zdroje zhmotnily,“ řekla MacGregorová, jež se večeře s Le Penovou rovněž zúčastnila. 

Zástupci krajní pravice už léta tvrdí, že ceny elektřiny ve Francii by byly mnohem nižší, kdyby země opustila evropskou elektrickou a plynárenskou síť a spoléhala se převážně na vlastní jadernou a vodní energii. Energetická krize po totální ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 jejich postoj ještě posílila.

Podle MacGregorové byly tyto návrhy Národního sdružení před předčasnými parlamentními volbami v roce 2024 budíčkem pro Engie a další francouzské energetické firmy. „Najednou nám došlo: ‚Panebože, máme problém,‘“ řekla šéfka Engie serveru Politico.

Už to není tabu

Ještě donedávna se přitom francouzské byznysové i politické elity od krajní pravice důsledně distancovaly. Laurence Parisotová, bývalá prezidentka největšího sdružení zaměstnavatelů ve Francii Medef, ve své knize z roku 2011 Un piège bleu (Modrá past) před Le Penovou varovala. Připomněla například, jak dlouho politička tolerovala rasistické a antisemitské výroky svého otce Jeana-Marie.

Kandidáti krajní pravice ale třikrát v posledních pěti prezidentských volbách postoupili do druhého kola a průzkumy naznačují, že strana má velkou šanci učinit totéž příští rok. Šéfové společností jsou proto čím dál ochotnější navázat s Národním sdružením nějakou formu spolupráce. 

„Jsme v demokracii – musíme mluvit s každým,“ řekl Thomas Buberl, generální ředitel francouzské pojišťovny AXA, který se taktéž zúčastnil večeře s Le Penovou.