Evropa se otepluje, nahrálo to solárům, ukazují nejnovější klimatická data
- Česko mělo v roce 2025 nadprůměrné podmínky pro soláry, ukazují klimatická data. Výroba vzrostla o 20,5 procenta na 4,7 TWh.
- Naopak větrná energetika oslabila – výroba klesla o 13 procent, potenciál byl podprůměrný.
- Evropa se dál otepluje, obnovitelné zdroje pokrývají 46,4 procenta spotřeby.
Nejnovější zpráva o stavu klimatu v Evropě za rok 2025 dává Česku dvě důležité informace. Vedle hrozeb spojených s klimatickou změnou jsou to také data klíčová pro energetický sektor. Zatímco ohledně instalovaného výkonu zpomaluje tempo solárních elektráren, Česko se stává zemí, kde získává tenhle druh energetiky díky přírodním vlivům stále větší potenciál. Naopak větrným elektrárnám v poslední době příroda nepřeje.
Zprávu o klimatu společně vypracovaly organizace Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF – vědecko-provozní partner programu Copernicus) a Světová meteorologická organizace (WMO), e15 přináší závěry jako jedna z prvních v Evropě. Česko mělo podle ní v roce 2025 nadprůměrný potenciál pro solární fotovoltaiku. Doba slunečního svitu a dopadající solární záření byly totiž vyšší než průměr, což souviselo i s nižší oblačností v některých částech země. Solární energie i díky tomu dosáhla na kontinentu nového rekordu s podílem 12,5 procenta.
Potenciál ale Česko může využít lépe. Tempo výstavby zpomaluje – nový instalovaný výkon solárů byl podle energetických statistik meziročně nižší téměř o 20 procent. Výroba elektřiny ze solárních elektráren v roce 2025 přitom meziročně vzrostla o 20,5 procenta, konkrétně ze 3,9 TWh na 4,7 TWh. Solární elektrárny jsou v současnosti prakticky jediným zdrojem elektřiny v České republice, jehož výroba v posledních letech soustavně roste.
Údaje o energii z větrných elektráren pak hovoří podle energetických statistik kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám o poklesu výroby meziročně o 13 procent, a ta tak byla nejnižší od roku 2018. Potvrzuje to i zpráva o klimatu. „Potenciál výroby elektřiny z větrných elektráren byl podprůměrný. Zejména v západních Čechách byl potenciál větrné energie až o 25 procent nižší než průměr, což bylo v souladu s celoevropským trendem,“ stojí v textu.
Obnovitelné zdroje energie podle něj pokryly v roce 2025 téměř polovinu (46,4 procenta) evropské spotřeby elektřiny, přičemž solární energie dosáhla nového rekordu s podílem 12,5 procenta.
Čisté energetice není ve zprávě věnována pozornost náhodou. Právě ona se má stát prostředkem, jak extrémní výkyvy počasí způsobené globální změnou klimatu vyrovnat. „Při řešení dopadů na ztrátu biologické rozmanitosti musíme přizpůsobit tempo adaptace přechodu na čistou energii a zároveň zajistit, aby naše politiky a rozhodnutí i nadále vycházely z pevných vědeckých základů,“ komentovala vývoj Samantha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v ECMWF. Právě fakt, že téměř polovina evropské spotřeby byla tvořena obnovitelnými zdroji, považují tvůrci studie za pozitivní.
Je to ale asi jediný pozitivní závěr z celé zprávy. Šanci pro soláry je totiž nutné vnímat v kontextu dramatických změn: V roce 2025 zaznamenalo nejméně 95 procent Evropy nadprůměrné roční teploty. Ledovce ve všech evropských regionech utrpěly čistou ztrátu hmoty, přičemž Island zaznamenal druhou největší ztrátu ledovců v historii; sněhová pokrývka byla o 31 procent nižší než průměr a lesní požáry zničily přibližně 1 034 550 hektarů, což je největší plocha v historii měření. Průtoky řek byly v celé Evropě po dobu 11 měsíců v roce podprůměrné a grónský ledový příkrov ztratil 139 gigatun (139 miliard tun) ledu.
Co se klimatu v samotném Česku týká, většina území zaznamenala v roce 2025 nadprůměrné roční teploty, což odpovídá trendu na téměř celém kontinentu. Od roku 2020 se v Česku také zmenšila rozloha oblastí, které zažívají alespoň 14 po sobě jdoucích mrazivých dnů (dny s minimální teplotou 0 °C nebo nižší). Během zimy meteorologové zaznamenali méně dní se sněhovou pokrývkou, než je průměr, a části Česka čelily mnohem sušším podmínkám, než je obvyklé, v rámci širšího pásu sucha táhnoucího se od severozápadní po východní Evropu.
„Signál změny klimatu je v celé Evropě stále jednoznačný a zpráva o stavu klimatu v Evropě v roce 2025 je jasnou připomínkou toho, že musíme udržet a urychlit úsilí o adaptaci i zmírňování dopadů změny klimatu,” řekl Dušan Chrenek, hlavní poradce Generálního ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA) při Evropské komisi.
