Ukrajina akutně potřebuje íránský mír. Válka na Blízkém východě požírá pozornost a zdroje Západu
- Míroví vyjednavači jsou vytížení konfliktem v Íránu, na dohadování s Ruskem nemají čas.
- Američané mají v současnosti jiné zbrojní priority než zásobovat Kyjev.
- Evropa čelí tlaku z USA i energetickým a ekonomickým potížím, což může odnést Ukrajina.
Většinu uplynulého roku se řešilo, do kterých 24 hodin ukončí americký prezident Donald Trump válku na Ukrajině. Nyní se pozornost světa soustředí na to, jak vybředne z konfliktu na Blízkém východě. Pro Kyjev je to problém. Konec čtyři roky táhnoucích se bojů s Ruskem se vzdálil. Spojené státy spotřebovaly značné množství zbraní jinde a musejí doplnit vlastní zásoby. Transatlantické vztahy se zhoršily a Evropě může dát zabrat další energetická krize. Moskva naopak získala dar v podobě vyšších cen ropy a plynu.
„Čtyři roky Ukrajina zaujímala ústřední místo v západní strategické diskuzi. Ovlivňovala rozhodnutí o nouzových výdajích na obranu, transatlantické diplomatické summity a bezprecedentní sankční režimy proti Rusku,“ zdůrazňuje analýza organizace Globsec. Na konci února se však situace dramaticky změnila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v poslední době opakovaně najevo, že ho znervózňuje konflikt na Blízkém východě, který trvá už dva měsíce a narušuje globální energetické dodávky. Například v rozhovoru pro CNN připustil, že odvedl pozornost od ruské agrese v jeho zemi.
Vyjednavači jsou vytížení
Prezident sice chápe americké zaměření na íránskou záležitost, je podle něj ale důležité nezapomínat na Ukrajinu, kde pokračují boje. Zdůraznil, že není možné ukrajinskou tragédii odložit na později, ale je potřeba ji řešit paralelně s Íránem.
Dosavadní jednání přineslo jen malý pokrok v ožehavých otázkách, jako je budoucnost Donbasu. Poslední trojstranné rozhovory se konaly v únoru v Ženevě. Další kolo se původně mělo uskutečnit počátkem března v Abu Dhabí, ale v důsledku americko-izraelské operace už k němu nedošlo. Zelenskyj uvedl, že pokračují technické rozhovory s USA. „Nevidím ale příležitost setkat se, dokud nebude uzavřený případ Íránu,“ podotkl.
Problémem je mimo jiné i to, že mír na Blízkém východě má na starosti stejný tým lidí, který vyjednává i s Ruskem. V jeho čele stojí americký zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Podobně hovořil Zelenskyj v půli dubna i pro německou ZDF, kde si postěžoval, že američtí vyjednavači teď na Ukrajinu nemají čas.
Kyjev dává najevo, že je otevřený k pokračování mírových rozhovorů v různých formách a formátech. Má nadále zájem o přímé setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Věří, že by mohlo dodat nový impulz stojícímu dialogu. Ukrajina se přitom poohlíží i po jiných zprostředkovatelích, než je Washington. Například v Ankaře nebo v Baku.
„Samozřejmě jsme připraveni na další jednání v Ázerbájdžánu, pokud bude Rusko připraveno na diplomacii,“ uvedl Zelenskyj během víkendové návštěvy kavkazské země. Ukrajinci ale mají za to, že Putin si v současnosti mne ruce, protože prozatím unikl americkému tlaku a získal další čas pro své záměry.
Dvě války, jedna zásoba zbraní
Americká zaneprázdněnost Blízkým východem není pro Kyjev jediným problémem. Bojí se také o dodávky zbraní. USA po Trumpově nástupu neschválily žádnou novou pomoc pro Ukrajinu. Dodávky odsouhlasené za éry Joea Bidena se ale ještě zhmotňují, i když je Trump opakovaně dočasně pozastavil.
Důležité také je, že šéf Bílého domu umožnil prodej amerických zbraní na Ukrajinu prostřednictvím iniciativy Severoatlantické aliance PURL. Zahrnuje moderní a žádané vybavení jako systémy protivzdušné obrany Patriot, které hradí především evropské země v čele s Norskem, Nizozemskem a Německem.
Kyjev se však bojí, že válka na Blízkém východě omezí dostupnost americké produkce. „Pokud válka bude pokračovat, Ukrajina bude mít méně zbraní. Je to kritické, zejména pokud jde o materiály pro protivzdušnou obranu,“ řekl Zelenskyj v půli dubna.
„Zbrojní aritmetika je znepokojivá. V úvodní fázi íránské operace zasáhly USA téměř dva tisíce cílů a vynaložily přes dva tisíce kusů munice. Mezi tyto systémy patřily některé, které jsou pro obranu Ukrajiny velmi důležité,“ podotkl tento měsíc ukrajinský web United24 Media.
Továrny jedou naplno
Dodal, že americké továrny se tak jistě budou nejdříve snažit o doplnění vyprázdněných amerických skladů. Podle něj tak bude nyní daleko snazší ospravedlnit případnou další stopku dodávek na ukrajinskou frontu. Evropa přitom nemá kapacity tento výpadek plně nahradit.
„Přestože současné dodávky amerických zbraní na Ukrajinu financují evropské země, vlastní potřeby USA v souvislosti s válkou proti Íránu mají přednost před podporou Ukrajiny,“ připustil i rakouský důstojník a expert na ukrajinskou válku Philipp Eder. Poznamenal však, že Kyjev se během agrese poučil z nestability západní přízně a dodávek a je čím dál tím samostatnější díky rostoucí vlastní produkci.
Díky tomu má Ukrajina nyní také co nabídnout svým partnerům. Může jim poskytnout především cennou expertizu v oblasti obrany proti levným dronům, aby na ně nemuseli plýtvat drahé a sofistikované zbraně. Na Blízkém východě v současné době působí přibližně 200 ukrajinských specialistů.
„Naši partneři v zemích Perského zálivu jsou s výsledky velmi spokojeni,“ řekl webu The Kyiv Post představitel ukrajinské bezpečnostní rady David Alojan. Stejně tak mohou být v Hormuzském průlivu užitečné ukrajinské zkušenosti s potíráním ruské černomořské flotily a zajišťováním obilného koridoru.
Evropa je sama
Každopádně je takřka jisté, že zodpovědnost za válku na Ukrajině nyní ještě více padne na bedra Evropy. A to v době, kdy starý kontinent hledá alternativní zdroje fosilních paliv, bojí se nové energetické krize a dopadů konfliktu na Blízkém východě na hospodářský růst. Situaci ještě komplikuje vyhrocení vztahů mezi břehy Atlantiku, protože Trump není spokojený s evropskou pasivní reakcí na jeho akci v Íránu.
Eder se domnívá, že konflikt na Blízkém východě tak ve svém důsledku může oslabit NATO vojensky i ekonomicky. „To by mohlo ovlivnit i podporu Ukrajiny, protože se pro USA může stát ještě méně prioritní jako výhradně evropský problém. Je proto nezbytné, aby evropské státy obnovily své vlastní vojenské kapacity a překonaly svou závislost na USA v oblasti obrany Evropy,“ je přesvědčen.
K podobným závěrům došel i Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia. „Tyto politické, technické a ekonomické tlaky prohloubí zranitelnost Evropy. Ukrajina může dostat menší podporu a pomaleji, zatímco evropské země budou mít potíže s rychlým posílením vlastních kapacit. Výsledkem je širší okno, v němž by Rusko mohlo usoudit, že se rovnováha rizik posunula ve prospěch další agrese,“ míní.
V neposlední řadě by ekonomické dopady mohly v Evropě do budoucna posílit politické strany, které Ukrajině nejsou nakloněné. Zatím však může být pro Kyjev útěchou výsledek nedávných maďarských voleb, které znamenají konec vlády proruského premiéra Viktora Orbána.
Sedmadvacítka navíc minulý týden finálně schválila půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur poté, co Budapešť stáhla svou blokaci. Dvě třetiny financí mají pokrýt obranné a vojenské výdaje a zbytek má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách. Letos navrhuje Evropská komise poskytnutí 45 miliard eur, druhá polovina půjčky je plánována na příští rok.
Rusko si užívá energetickou vzpruhu
Od počátku konfliktu se hovoří i o riziku eroze protiruských sankcí, pokud budou energetické dopady války na Blízkém východě pro Západ zvlášť ničivé. V praxi by to mohlo znamenat ústup od plánů na konec nákupů ruského plynu, případně obnovení námořního dovozu ruské ropy. To by pomohlo financovat ruskou válečnou mašinerii a vymanilo by Moskvu z izolace.
V případě Evropské unie se zatím tyto obavy nenaplňují, naopak. EU minulý týden schválila dvacátý sankční balík a o víkendu odstartovala první fáze odchodu od ruského plynu, která se týká zákazu spotových nákupů LNG z válčící země. Dodávky na základě dlouhodobých kontraktů mohou ale pokračovat do konce roku.
Experti jsou ale s hodnocením zatím opatrní. Upozorňují na to, že pokud bude mít EU problém s plněním zásobníků před zimou kvůli nedostatku katarského LNG na trhu, může vyhlásit stav nouze a dočasně ruské nákupy povolit.
Jinou kapitolou jsou navíc Spojené státy, které za účelem stabilizace trhu v březnu dočasně zrušily sankce na ruskou ropu, která je právě na moři. Tento měsíc výjimku obnovily, vypršet by měla v půli května.
Kremlu se navíc hodí razantní nárůst cen ropy od začátku války na Blízkém východě. Několik zdrojů uvádí, že výrazně podražila i ropa typu Urals a příjmy ruské státní kasy se zvedají. Bloomberg počátkem dubna uvedl, že se tato surovina dokonce vyhoupla na 116 dolarů za barel, nejvýše za třináct let. V únoru se přitom prodávala za necelých 45 dolarů a Kreml ve státním rozpočtu na letošek kalkuloval s cenou 59 dolarů.
