Pětistovka měsíčně, nebo 30 tisíc na ruku? Schillerová ladí plán, jak omladit penzijní systém

V důchodové problematice, především v názorech na udržitelnost systému do budoucna, se názory vlády a odborníků téměř ve všem zcela zásadně rozcházejí. Ekonomové kritizují především rušení některých opatření minulého kabinetu. V jedné věci však panuje naprostá shoda. Jsou to změny v oblasti penzijního spoření, s nímž většina lidí začíná příliš pozdě. Slabinou je také nevýhodnost některých nástrojů, zejména původních transformovaných fondů, které spousta střadatelů dosud neopustila.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má hlavní pilíře reformy důchodového spoření představit příští měsíc. Zvažuje jednorázový finanční bonus pro nové účastníky do třiceti let nebo zavedení investiční strategie pro vyšší zhodnocení ukládaných peněz. Očekává se také, že penzijní společnosti vyhoví požadavku vlády a sníží poplatky, které si za hospodaření s prostředky občanů účtují.        

Málo účastníků do 30 let

Podle aktuálních údajů využívá penzijní spoření ve fondech, které podporuje stát měsíčními příspěvky, 42 procent Čechů. Více než polovina účastníků mladších 55 let však spoří v nevhodném, tedy příliš konzervativním fondu. Ještě hůře jsou na tom ti, kteří stále nepřešli ze zmíněných transformovaných fondů. Výnos tohoto takzvaného penzijního připojištění přitom dlouhodobě nepřekonává ani inflaci.     

Připojištění nadále využívá 1,75 milionu lidí. Je jich alespoň o 270 tisíc méně než na konci roku 2024. Doplňkové penzijní spoření, které transformované fondy v roce 2013 nahradilo, má nyní 2,16 milionu účastníků.

Jedním z největších problémů je to, že většina populace si důchodové spoření zakládá až kolem čtyřicítky nebo dokonce před padesátkou. „Naprosto nejdůležitější je, aby systém nalákal i lidi pod třicet let,“ upozornil tento měsíc na semináři v Poslanecké ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Studie, kterou institut představil, doporučuje motivovat mladé lidi k založení penzijního spoření jednorázový příspěvkem na spoření, navýšením pravidelného státního příspěvku a snížením výše nutného vkladu pro získání příspěvku.

Bonus či vyšší příspěvek?

Rezort financí spolu s penzijními společnostmi nyní dokončuje přesné parametry opatření. Ve hře je jednorázový třicetitisícový bonus pro nové účastníky do 30 let. Další variantou je zvýšení pravidelného státního příspěvek pro tyto účastníky. Namísto stávajících maximálních 340 korun by například dostávali pětistovku.

Třetí možností je snížení minimální částky nutné pro získání státní podpory, a to opět pro lidi do zmíněného věkového stropu. Ti by rovněž mohli použít až 50 procent hodnoty penzijního spoření na nákup první nemovitosti. Vše je ale zatím předmětem jednání.

„Pokud do systému vstoupí 80 procent třicátníků, bude to dobrý výsledek. Ale v případě, že to bude jen 30 procent, nic nevyřešíme,“ míní Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace. Právě pod finančními ústavy celkem devět českých penzijních společností funguje.

Tyto společnosti se přiklání k třicetitisícovému bonusu. Podle nich by mohl vést ke zdvojnásobení počtu mladých účastníků ze stávajících zhruba 430 tisíc až na jeden milion v horizontu několika let. Finální částka získaná na základě státní pobídky v kombinaci s rizikovější, avšak výnosnější investiční strategií by byla dvojnásobná a činila by přibližně tři miliony korun. To by bylo dvakrát tolik, než kolik získá před odchodem do důchodu člověk, který začal s penzijním spořením přibližně ve čtyřiceti.

Aktivnější musejí být i firmy

Jednou ze základních změn v důchodovém spoření má být povinné zavedení takzvané strategie životního cyklu. Jedná se o zařazení účastníka do správného fondu ve správný čas. Jinými slovy, každému má být vybrán nejvýnosnější mix fondů podle jeho věku. Smyslem je, aby mladší účastníci odvážněji investovali v dynamických fondech s vysokým podílem akcií, které například v roce 2025 vydělaly v průměru 16,5 procenta ročně.

A teprve deset až patnáct let před završením důchodového věku daného člověka by jeho portfolio postupně přešlo do konzervativnějších forem spoření, jak je běžné v jiných evropských zemích.

Experti by také považovali za žádoucí, aby se do systému mnohem více zapojily firmy. Ty mohou svým pracovníkům nabízet jako zaměstnanecký bonus finanční příspěvek, který je daňově odečitatelný.

Podniky by mohly tímto způsobem lákat mladé lidi a nabízet jim důchodové spoření už při podpisu pracovní smlouvy. Podobná praxe funguje například v Polsku.

Třicet tisíc jako bonus od státu. Penzijní spoření se má rozrůst až o půl milionu mladých účastníků

Důchody