Čínský rozpočet na obranu vzroste oproti loňsku o 8,1 procenta, což je nejvíce za poslední tři roky. Vyplývá to z příslušné zprávy vydané u příležitosti zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu). Výdaje Číny na obranu a její ambiciózní program modernizace armády ostře sledují nejen její sousedé, ale také Washington, protože naznačují širší strategické cíle Pekingu.
Čínský premiér Li Kche-čchiang na zasedání parlamentu řekl, že Peking nebude tolerovat žádné snahy o samostatnost Tchaj-wanu a bude usilovat o zachování územní celistvosti Číny. Ve vztahu k autonomním územím Macao a Hongkong bude podle něj vláda "do puntíku" dodržovat princip "jedna země, dva systémy".
Navýšení rozpočtu na obranu podle agentury Reuters pravděpodobně posílí obavy Tchaj-wanu ohledně čínských záměrů v době, kdy Peking na ostrově zvyšuje svou vojenskou přítomnost.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud samostatnost vyhlásí. Peking popudil zákon připravovaný nyní ve Spojených státech, jehož cílem je zintenzivnění oficiálních styků mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Zákon čeká jen na podpis prezidenta Donalda Trumpa. V pátek Čína Tchaj-wanu podle, že se "jedině spálí", pokud bude spoléhat na cizince. Čínská státní média varovala před hrozbou války.
Současný čínský prezident Si Ťin-pching označil modernizaci vojska za jeden z klíčových bodů vlády. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky které jsou obtížně zjistitelné radary. Loni vzrostly výdaje na obranu o sedm procent.
Letos mají výdaje na obranu podle agentury AP činit v přepočtu 173 miliard dolarů (3,5 bilionu korun), podle agentury Reuters 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Diplomaté nicméně soudí, že skutečná suma vynaložená na obranu bude mnohem vyšší a část z ní se schová za civilní výdaje.
Modernizace čínské armády, která je co do počtu vojáků největší na světě, vzbuzuje obavy sousedních zemí, zejména pokud jde o územní konflikt týkající se Jihočínského moře.
Li dnes také zopakoval, že čínská vláda si stanovila za cíl udržet ekonomický růst na úrovni okolo 6,5 procenta, podobně jako loni. Tento údaj zůstává beze změny, ačkoli loni činilo tempo růstu čínské ekonomiky 6,9 procenta a překonalo vládní cíl.
Každoroční plenární zasedání parlamentu potrvá do 20. března. V neděli 11. března bude rozhodovat o změně ústavy, která by prezidentu Si Ťin-Pchingovi umožňovala vládnout neomezeně dlouho.
