Deset nejbohatších ruských oligarchů. Miliardáři pod křídly Kremlu v době války drží rekordní majetek
Ruští dolaroví miliardáři loni rozhojnili své majetky o osm procent na 625,5 miliardy dolarů. Tím překonali předchozí rekord ve výši 606,2 miliardy z předválečného roku 2021. Forbes Russia jich v současnosti eviduje 146, což je nárůst o 21 jedinců oproti předešlému roku. Podívejte se, kdo jsou nejbohatší Rusové současnosti, co dělají, jestli mají vazby na Kreml a jakým potížím čelí na Západě.
10. Sulejman Kerimov a jeho rodina
Majetek: 16,4 miliardy dolarů
Dagestánec Kerimov patří mezi Rusy, kteří si za uplynulý rok přišli na nejvíce peněz. Ještě loni Forbes jeho majetek odhadl na 10,7 miliardy dolarů. Miliardář s úzkými vazbami na Kreml, který je od roku 2008 senátorem, je už také dlouhé roky pod západními sankcemi. Spojené státy ho zařadily na černou listinu v roce 2018, Evropská unie a Británie pak v březnu roku 2022, tedy těsně po ruské invazi na Ukrajinu.
Kerimov se dostal k majetku tak, že díky půjčkám od velkých ruských státních bank jako VTB a Sberbank koupil podíly ve významných firmách, například v Gazpromu a Uralkali. Investicemi do zahraničních bank přišel o značný majetek v době finanční krize v roce 2008. Později se vrhl do oblasti těžby drahých kovů, především prostřednictvím firmy Polyus Gold, a do stavebnictví.
Většinou mediálně zdrženlivý Kerimov na sebe strhl pozornost v roce 2017, kdy ho francouzský soudce obvinil z praní peněz a daňových úniků, a v roce 2022, kdy byla na Fidži zadržena jeho superjachta Amadea za 325 milionů dolarů.
9. Ališer Usmanov
Majetek: 16,7 miliardy dolarů
Během uplynulého roku si polepšil i byznysmen uzbeckého původu Ališer Usmanov, jehož jmění loni dosahovalo 13,4 miliardy dolarů. Také tento miliardář je terčem západních sankcí. Německo na počátku války zadrželo jeho jachtu Dilbar v hodnotě zhruba 750 milionů dolarů. Usmanov se snaží proti postihům právně bránit a aktivně vystupuje i proti mediálním zmínkám o svých údajných velmi úzkých vazbách na Kreml.
Usmanov začínal s výrobou v SSSR nedostatkových igelitových tašek, nyní vlastní téměř polovinu investiční společnosti USM, která kontroluje firmu Metalloinvest, největšího ruského producenta železné rudy. Je také majitelem vydavatelského domu Kommersant a spoluvlastníkem telekomunikační firmy MegaFon. Má také účast v AliExpress Russia a v Akkermann Cementu.
Web Politico nedávno napsal, že si Usmanov udržuje úlohu šedé eminence světového šermu, i když z formální funkce kvůli válce odstoupil. Koncem loňského roku se pokusil do čela mezinárodní federace FIE vrátit a poměrně hladce uspěl ve volbě. Kvůli kritice ale krátce poté své působení ve funkci pozastavil.
8. Pavel Durov
Majetek: 17,1 miliardy dolarů
Přes značné problémy s francouzskými úřady si loni dokázal polepšit o 1,6 miliardy dolarů i šéf ruské komunikační platformy Telegram Pavel Durov. Miliardář s občanstvím Francie a Spojených arabských emirátů byl loni zadržen po příjezdu do Paříže kvůli podezření, že na své platformě umožňuje trestnou činnost. Vyšetřovatelé tvrdí, že se na Telegramu objevovaly materiály související se sexuálním zneužíváním dětí a s obchodováním s drogami.
Po zatčení měl Durov až do dalšího vyšetřování zakázáno opustit Francii a dvakrát týdně se musel hlásit na policejní stanici. Nyní je však s povolením soudu v Dubaji, kde Telegram sídlí, a proces s ním nadále pokračuje. Durovovi se jakožto zakladateli sociálně sítě VKontakte přezdívá ruský Zuckerberg, ale jeho vliv je celosvětový. Telegram má více než miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Jeho vztah s režimem zůstává nejasný a plný rozporů.
7. Andrej Melničenko a jeho rodina
Majetek: 17,4 miliardy dolarů
Původem Bělorus Melničenko patří mezi miliardáře, kterým se loni majetek smrskl, v jeho případě dokonce o necelé čtyři miliardy dolarů. Také on je od počátku války na Ukrajině na sankční listině EU a některých západních států, protože podniká v sektoru, který ruské vládě umožňuje financovat válečnou mašinerii. Jeho zařazení na černou listinu je však i některými lidmi na Západě považované za kontroverzní. Někteří vnímají miliardáře jako skutečného selfmademena a zdráhají se i označení oligarcha. On sám sankce na svou osobu označuje za absurdní.
Melničenko je zakladatel hnojivářské společnosti EuroChem a uhelné firmy SUEK. Podíly v těchto společnostech v roce 2006 převedl do svěřenského fondu a po začátku války přestal být jeho příjemcem, nahradila jej jeho manželka Aleksandra. Na začátku své kariéry Melničenko také založil banku MDM Bank, která se následně stala jedním z nejúspěšnějších ruských soukromých finančních ústavů.
Byznysmen na sebe loni upozornil rozhovorem s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem. Také on přišel v Itálii v roce 2022 o svou jachtu A.
6. Gennadij Timčenko
Majetek: 23,2 miliardy dolarů
Timčenko, který se narodil v arménské SSR a má arménské a finské občanství, si od loňska rovněž pohoršil, ovšem pouze nepatrně. I tento miliardář je na několika sankčních seznamech. Spojené státy jej potrestaly už v roce 2014 po ruské anexi Krymu jakožto člena „vnitřního kruhu ruského vedení“ a po invazi přibyly i Evropská unie a Británie. Byznysmen je o měsíc mladší než ruský prezident Vladimir Putin, se kterým ho pojí blízký vztah, což Timčenkovi pomohlo i v podnikání.
Miliardář kontroluje investiční společnost Volga Group, která působí v energetice, dopravě a ve stavebnictví. Má například podíl ve firmě Novatek, známém producentovi LNG, a výrobci chemikálií Sibur. Novinářské investigace naznačují, že Timčenko nadále profituje na vývozu zkapalněného plynu do Evropy.
Jako téměř všem dalším významným ruským miliardářům, i jemu byla po začátku války na Ukrajině zabavena jachta, v jeho případě loď Lena zadrželi Italové. Loni na podzim skupina finských investorů oznámila, že koupí helsinskou hokejovou arénu, kterou Timčenko spoluvlastnil a od invaze stála bez využití.
5. Vladimir Potanin
Majetek: 24,2 miliardy dolarů
Byznysmen a také politik Potanin si během minulého roku o půl miliardy dolarů polepšil. Miliardář působil v éře Borise Jelcina jako vicepremiér a má také vazby na prezidenta Vladimira Putina. Británie, Kanada a USA na něj uvalily sankce.
Potanin je především šéfem světově významného producenta niklu Norilsk Nickel, kde má zároveň zhruba třetinový podíl. Získal ho společně s dalším majetkem během privatizace v devadesátých letech, tedy v době, kdy působil v politice. Je považován za architekta aukcí, které tehdy umožnily výprodej ruských podniků a jsou považovány za základ zrodu ruské oligarchie.
V minulosti na sebe upoutal pozornost sporem se svým byznysovým partnerem a dalším ruským miliardářem Michailem Prochorovem. Během války byl další ruský byznysmen Oleg Tiňkov, který kritizoval invazi, donucen velmi nevýhodně prodat svůj balík akcií ve společnosti TCS ovládající Tinkoff Bank Potaninově skupině Interros.
4. Vladimir Lisin
Majetek: 26,5 miliardy dolarů
Jen velmi mírně si za poslední rok majetkově pohoršil ocelářský magnát Vladimir Lisin, který byl na rozdíl od mnoha kolegů ušetřen většiny západních sankcí. Uvalila je na něj pouze Austrálie. Panuje přitom podezření, že je výrazně napojen na zbrojařský průmysl a zásobuje velké výrobce, mimo jiné systémů protivzdušné obrany. Dokonce je nevládními organizacemi monitorujícími ruské státní zakázky spojován s jadernými zbraněmi.
Lisin je majoritním vlastníkem společnosti Novolipetsk Steel (NLMK), která patří mezi největší ruské výrobce oceli. Začínal přitom jako elektomontér v uhelném dole na Sibiři, postupně se propracoval výše a na začátku devadesátých let se tak dostal do skupiny obchodníků, která získala podíly v ruské metalurgii. Kontrolu nad NLMK se mu podařilo uhájit ve při s někdejšími partnery. Podniká také v dopravě a logistice, a to zejména v té námořní v Baltském a Černém moři. V roce 2023 prodal společnost Freight One, která se řadí mezi největší ruské provozovatele nákladní železniční dopravy.
Lisinovou vášní je sportovní střelba. V roce 2022 ale neobhájil funkci předsedy mezinárodní federace ISSF.
3. Leonid Michelson a jeho rodina
Majetek: 28,4 miliardy dolarů
O jednu miliardu si za poslední období polepšil podnikatel spojovaný se zemním plynem Leonid Michelson. Na tohoto byznysmena, který je také považován za člověka s dobrými kontakty na prezidenta Vladimira Putina, se vztahují britské sankce. USA a EU mu ztěžují podnikání prostřednictvím postihů projektů arktického LNG.
Michelson je zakladatelem a předsedou představenstva největšího nestátního producenta zemního plynu Novatek, kde působil prakticky ještě v éře SSSR a později se stal ředitelem původního podniku. Nyní v Novateku vlastní zhruba čtvrtinový podíl. Má také účast v petrochemické společnosti Sibur, různé zdroje se však rozcházejí ohledně její velikosti. Jeho partnerem v Novateku i Siburu je Timčenko.
Michelson je známým milovníkem umění. Založil svou vlastní nadaci V-A-C Foundation, která propaguje současné ruské umělce ve světě.
2. Alexej Mordašov a jeho rodina
Majetek: 28,6 miliardy dolarů
Ocelářský magnát Alexej Mordašov patří mezi miliardáře, kteří si přilepšili nejvíce, od loňska zbohatl o více než tři miliardy dolarů. Byznysmen je přitom pod západními sankcemi ze strany Bruselu, Washingtonu i Londýna. A na počátku války si opakovaně stěžoval, že mu postihy komplikují podnikání. Už po anexi Krymu musel prodat ocelářské investice v USA a přeorientovat se více na asijské, africké a na jihoamerické trhy.
Mordašov především ovládá ocelářské impérium Severstal, jednoho z největších ruských producentů tohoto materiálu. Kromě toho vlastní například podíly v těžební firmě Nordgold, výrobci energetických zařízení Power Machines, má investice v řetězci hypermarketů Lenta a v telekomunikačním operátorovi Rostelecom.
V roce 2023 přišlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) s tvrzením, že od Mordašova dostával peníze přední německý publicista a novinář Hubert Seipel, aby psal příznivě o Putinovi. Mordašov letos obdržel medaili od ministra zahraničí Sergeje Lavrova za posilování míru.
1. Vagit Alekperov
Majetek: 28,7 miliardy dolarů
Nejbohatší Rus ázerbájdžánského původu si oproti minulému roku kosmeticky polepšil, o rok dříve přitom zaznamenal výrazný vzestup svého bohatství. Alekperov je od roku 2022 pod britskými a australskými sankcemi a zřejmě v důsledku jejich uvalení tehdy odstoupil z čela ropné společnosti Lukoil, kterou vedl od roku 1993.
Alekperov zdědil lásku k ropě po otci, vystudoval v oboru a pracoval od mládí v branži. Jakožto náměstek ministra pro těžbu založil soukromou těžební společnost v roce 1991 na základě sloučení tří státních sibiřských firem. Podle různých zdrojů tam nyní má pětinový až třetinový podíl.
Není přitom jasné, jak se bude dál vyvíjet osud společnosti. The Wall Street Journal totiž koncem minulého roku psal o údajných plánech ruské vlády na sloučení Lukoilu s firmami Rosněfť a Gazpromněfť. List ale informoval, že v Lukoilu panuje vůči fúzi odpor a překážkou je i nutnost shromáždit finanční prostředky na vyplacení akcionářů Lukoilu.
Miliardář vlastnil také nizozemskou loděnici Heesen Yachts, kde byla postavena i jeho loď Galactica Super Nova, ale v roce 2022 převedl vlastnictví na nezávislou holandskou nadaci.
