Evropa chce léky zpátky na kontinentu. Češi z toho budou profitovat

Český farmaceutický byznys zažívá v posledních letech boom. Ukazuje na to srovnání studií Deloitte z let 2020 a 2026. Navíc se schyluje k dalšímu růstu. Česko coby výrobce generických léků, tedy těch, jimž vypršela patentová přihláška, bude profitovat z globálního přesunu výroby z asijských zemí, k němuž zavelela Evropská unie. Má zamezit výpadkům léků, jaké Česko i další země zažily v posledních letech opakovaně.

Přelom let 2022 a 2023 byl ve znamení dosud nejvýraznějších výpadků za posledních třicet let. V lékárnách dlouhodobě chyběly sirupy s obsahem ibuprofenu pro děti, na začátku roku 2023 chyběl téměř celý sortiment základních antibiotik.

Zaplaťte za znečištění řek, říká EU farmaceutickým firmám. Zentiva podala žalobu a čeká zdražení léků

Domácí

Nejde přitom o žádná specifická léčiva, ale o generika. Jejich výrobu velké firmy přesunuly do zemí s nižšími náklady na výrobu, typicky do Číny nebo Indie. Evropa je nyní láká právě kvůli opakovaným nedostatkům zpět.

A těžit z toho může i Česko, jeden z pomyslných generických ostrůvků Evropy. Podle OECD patří v generikách země mezi středně silné hráče. Na Německo či Itálii ztrácí sice dost, v přepočtu na obyvatele se dá ale česká produkce za významnou považovat. Čísly farmaceutického byznysu řečeno: V zemi působí přibližně 150 výrobců a kontrolních laboratoří, přičemž sektor je významně orientován právě na generickou výrobu, a to ze 78 procent.

Úředníci i politici se shodli

Rada a parlament EU v posledních dnech našly předběžný kompromis na tom, jak výpadky léků napříště zastavit. Cílem je podpora přesunu vyjmenovaných léků a látek zpět na kontinent. Má jít o antibiotika, léčiva pro urgentní medicínu, na kardiovaskulární onemocnění, pro diabetiky a o vybrané základní onkologické léky a podobně.

Podpory se mají dočkat výrobci třeba tím, že jejich odběratelé nebudou muset vybírat podle nejnižší ceny, ale v tendrech dostanou dovolení zohlednit právě i bezpečnost dodávek, tedy domácí a teoreticky dražší produkci. „Dalším pozitivem je například jednodušší způsob povolovacích procesů při registraci léčiv či snadnější povolování staveb pro výrobu léčiv, územní řízení a jiné. Oceňujeme i možnost získat na rozšiřování výrobních kapacit finanční prostředky z národních nebo evropských fondů,“ říká Filip Vrubel, výkonný ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF).

Léky na obezitu mění ekonomiku a mohou posílit udržitelnost veřejného zdravotnictví

Názory a analýzy

K přesunu výroby z Asie se producenti sami podle něj dosud neodhodlali. „Je to komplikovaný proces, který trvá několik let. Naopak vidíme částečnou snahu přesunout část výroby do USA, a to kvůli politice Bílého domu zaměřené zejména na dražší, inovativní léky. I na tom lze pozorovat, že bez silných opatření vlád nelze doufat v posílení odolnosti dodavatelských řetězců,“ popisuje dále Vrubel.

Český farmabyznys změny vyhlíží s rekordním růstem v zádech, jak ukazují čerstvá čísla. Chystané evropské změny ho mohou jednoznačně ještě více posílit. „Máme zde rychle rostoucí farmaceutický sektor, který má z pohledu budoucí konkurenceschopnosti mimořádný význam. Každá koruna utracená v tomto odvětví vygeneruje 2,1násobek,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Tržby rostou

Na farmaceutický průmysl je v Česku navázáno asi 39 300 pracovních míst, napřímo průmysl zaměstnává necelých 13 500 osob. Na fakt, že tuzemská ekonomika stále více profituje ze svého farmaceutického byznysu, ukazují dvě studie společnosti Deliotte. První vznikla pro Českou asociaci farmaceutických firem v roce 2020, druhá před pár týdny pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Zdaleka ne všechna data jsou srovnatelná, dva klíčové údaje ale ano.

Jde o dopad na tržby firem ve všech ostatních odvětvích. A ten činil podle údajů z roku 2020 zhruba 97 miliard korun, podle letošních čísel to bylo už přibližně 153 miliard. Hrubá přidaná hodnota výrobního farmaceutického průmyslu pak stoupla z 21 na 63 miliard. „Farmaceutický sektor ukazuje, že investice do výzkumu, inovací a do lidí nejsou nákladem, ale dlouhodobou investicí s vysokou návratností pro celou ekonomiku. Je to skvělý příklad druhé ekonomické transformace z výrobní na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou,“ komentoval vývoj Tomáš Kolář, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.