Spojené státy, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo v současné době s Íránem připravují definitivní dohodu, která by ukončila více než deset let trvající spor o jaderný program této islámské země. Západ se obává, že by vývoj mohl být zaměřen i na výrobu jaderné bomby. Teherán ale tvrdí, že výzkum je čistě mírový.
Připravovaná dohoda počítá s tím, že íránská jaderná zařízení budou pod přísnou mezinárodní kontrolou. Výměnou za ústupky pak budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí. Podle Wittiga ale odvolávání sankcí nebude okamžité a i v případě příznivého vývoje nebude možné před koncem letošního roku.
Francouzský velvyslanec v USA Gérard Araud v projevu v Atlantic Council upozornil, že výsledky rozhovorů po případném uzavření konečné dohody na konci června nebo počátkem července nemusí být zcela vyjasněné. Zcela upřesnit a objasnit je budou muset až technické dodatky vypracované po definitivní mezinárodní dohodě, dodal Araud.
Rakety sankce neporuší
Na ukončení sankcí proti Íránu je zatím příliš brzo i podle nedávného vyjádření amerického prezidenta Baracka Obamy. Ty musí platit přinejmenším do doby, než Teherán přijme konečnou dohodu o jaderném programu. Naopak ruský prezident Vladimir Putin nedávno schválil dodávku raketového systému S-300 do Íránu a prohlásil, že tento krok nejenže neporušuje žádné sankce OSN, ale ani nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.
Světové mocnosti s Teheránem počátkem dubna uzavřely rámcovou dohodu, kterou nyní vyjednávači upřesňují. Termín, do kdy má být dokument hotov, je stanoven na 30. června.
