Ještě před měsícem přitom na lednové spuštění frankfurtských rotaček sázela pouhá třetina respondentů. „Nadšení nezná mezí, možnost, že by ECB mohla zklamat, není připouštěná. A to přesto, že v minulosti dokázala centrální banka překvapovat spíše negativně a dělala věci pomaleji. Spíše než skutečné akce se trh obvykle dočkal jen příslibů,“ uvádí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Detaily programu si prý ale nechá Frankfurt pro sebe, a to až do termínu řeckých voleb. „Podrobnosti programu by mohly přispět k vyostření předvolební kampaně a ECB by tak zasáhla do politiky,“ dodává Navrátil.
„Na čtvrtečním zasedání je rozšíření programu odkupu aktiv hotovou věcí a jakékoli jiné rozhodnutí by bylo masivním zklamáním pro trhy,“ potvrzuje Martin Lobotka z Cyrrusu. Očekávání investorů podpořil i nedávný krok švýcarské centrální banky, která takřka v předvečer rozhodnutí ECB odpoutala kurz franku od eura. Podle průzkumu Bloombergu sází trh na to, že frankfurtská banka začne měsíčně skupovat vládní bondy zemí eurozóny v objemu kolem 40 miliard eur.
Šance na kvantitativní uvolňování rostou i se sporadickým úspěchem dosavadních podpůrných opatření. Za bezmála dva měsíce, po které je v běhu program odkupu papírů krytých aktivy (ABS), za ně frankfurtští bankéři utratili necelé dvě miliardy eur. Cílem ECB je přitom rozšíření rozvahy takřka o bilion eur. Odborníci soudí, že bez nákupu státních bondů je tento cíl prakticky nesplnitelný.
Hlavním argumentem pro prohloubení aktivit ECB se stal prosincový pokles cen v eurozóně, stalo se tak poprvé po pěti letech. Spekulace na zásah banky se zároveň odrazily v dalším propadu společné měny. Vůči dolaru se euro dotklo jedenáctiletého dna.
