„Evropská komise dlouhodobě zdůrazňuje, že právo na volný pohyb není právem na svobodný přístup k systémům sociální podpory v různých členských zemích. Soud to dnes potvrdil,“ přivítala v Bruselu stanovisko soudu mluvčí Evropské komise Mina Andreevová.
| Německý úřad práce odmítl Rumunce vyplácet dávky |
|---|
| Rumunka Elisabeta Danoová se synem Florinem podle soudu nepřijela do Německa hledat práci a ani si zaměstnání nehledala. Přesto žádala úřad práce v Lipsku o poskytnutí dávky základního zabezpečení pro uchazeče o zaměstnání. Není kvalifikovaná a v Rumunsku ani v Německu nikdy nepracovala. Od listopadu 2010 bydlí v zemi u své sestry. Na syna pobírá přídavky na dítě 184 eur měsíčně (přes 5 tisíc korun) a zálohu na výživné 133 eur měsíčně (asi 3700 korun), tyto peníze předmětem sporu nejsou |
| Německý úřad práce jí dávky pro uchazeče o práci přiznat odmítl a soud v Lipsku, který případ řeší, se obrátil s žádostí o výklad evropských pravidel na Soudní dvůr EU. Kauza je v unii sledována například kvůli trvající britské debatě o východoevropských přistěhovalcích, kteří mají údajně zneužívat tamní sociální systém. |
Evropský soud dnes připomněl, že podle směrnice o právech občanů EU není hostitelský stát v prvních třech měsících pobytu povinen nárok na sociální pomoc lidem z jiných unijních zemí vůbec přiznávat.
Cílem směrnice je zabránit zneužívání systému
Při pobytu mezi třemi měsíci a pěti lety směrnice podmiňuje právo pobytu mimo jiné tím, že hospodářsky nečinné osoby musí mít „dostatečné vlastní prostředky“, podotkl soud. Cílem směrnice je podle něj právě snaha zabránit hospodářsky nečinným občanům EU ve využívání systému sociální ochrany hostitelského státu k financování života.
„Členský stát tedy musí mít možnost odepřít přiznání sociálních dávek hospodářsky nečinným občanům unie, kteří svobody pohybu využívají pouze s cílem získat nárok na sociální podporu od jiného členského státu,“ uvedl soud v tiskové zprávě. Danoová a její syn nemají dostatečné prostředky, a proto se pobytu v Německu na základě směrnice o právech občanů EU dožadovat nemohou.
Unijní nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení podmínky pro poskytování zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek neupravuje, dodal soud. To mohou udělat zákonodárci v každé ze zemí, včetně rozsahu rizik, které dávky pokrývají.
