Na plánu „nové stabilní Evropy“ podle Weltu pracují na pokyn šéfů vlád špičky evropských institucí. Kromě Van Rompuye jsou to předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Evropa potřebuje novou vizi
Nejde přitom jen o už nepostačující krátkodobá řešení krize. Evropa, a zvláště eurozóna, mají dostat novou vizi. Pokud by se na plánu shodlo 27 členských států unie, vznikla by prý zcela nová Evropa. Nejpozději do konce roku by měli šéfové států a vlád tuto „cestovní mapu“ oficiálně schválit. „Mohl by to být revoluční dokument,“ píše Die Welt.
„Všude na světě, v Americe nebo Asii, se nás ptají: kam vlastně směřujete?“, cituje německý list nejmenovaného vysokého představitele EU. „Na to musíme po dvou letech krize konečně najít odpověď,“ dodal zdroj.
Z Berlína se však údajně ozývají varování před nerealistickými očekáváními. Už teď se zdá, že návrhy by bylo možné uskutečnit jen za cenu dalšího štěpení mezi 17člennou eurozónu a zbytkovou Evropu, která bude po přijetí Chorvatska do EU v příštím roce zahrnovat 11 států.
Pro spolkovou vládu je pak podle Weltu zdaleka nejcitlivějším návrhem ten, jenž směřuje k vytvoření fiskální unie. Už když německá kancléřka Angela Merkelová prosadila pakt rozpočtové kázně, musela se smířit s tím, že se k němu odmítly připojit dva partneři z EU - Velká Británie a Česko, upozornil Die Welt.
Před rozštěpením unie kvůli Řecku varuje i španělský deník El País. Hrozící odmítnutí řeckých voličů přijímat nadále úsporná opatření vymáhaná Bruselem podle jeho dnešní webové stránky přináší nebezpečí vzniku dvou bloků uvnitř Evropské unie, a to pod vedením Francie na jedné straně a Německa na druhé. Unii chybí jednotné politické vedení, což vede k nové studené válce mezi Řeckem a Bruselem kvůli jejich zdánlivě nepřekonatelným rozdílům.
Odborníci se obávají rozpadu eurozóny
Situace vyústila do patu po vzoru studené války a rostoucí počet odborníků nyní říká, že to povede nevyhnutelně k rozpadu eurozóny a vzájemně zajištěného sebezničení.
„Obě strany, Atény a Brusel, drží jadernou bombu. Pokud Řecko vystoupí z eura, může to zažehnout katastrofu. Pokud Evropa zmrazí financování (Řecka), pak nastane naprostý chaos,“ připomněl list slova vůdce řecké Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexise Tsiprase, jehož strana může vyhrát tento měsíc opakované volby v Řecku a stát se klíčem k budoucnosti jednotné evropské měny.
SYRIZA chce ustoupit od razantních rozpočtových škrtů vynucených na základě zahraniční finanční pomoci, jež má zemi uchránit před bankrotem. Evropská unie ale dala i na svém posledním summitu v květnu najevo, že od svých požadavků nemíní ustoupit.
Řecko rozděluje kontinent na dva tábory
Podle El País Řecko rozděluje Evropu na dva tábory. Bohatší státy - Německo, Finsko, Rakousko a v menší míře Nizozemsko - zastávají názor, že nesou největší podíl nákladů na to, aby se udrželo Řecko nad vodou, přestože mu na pomoc přispívají všechny členské státy podle velikosti jejich ekonomik.
Pak je tu seskupení kolem Francie, pod novým socialistickým prezidentem Françoisem Hollandem, a také Itálie a Španělska, které podporuje šéf Evropské komise José Manuel Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy. Tato skupina je připravena přijmout pružnější přístup k Řecku, možná s přihlédnutím k vlastním pracovním místům, pokud by se tamější voliči rozhodli řídit řeckým modelem. Hollande souhlasí s potřebou snižování nákladů, ale chce zároveň opatření zajišťující ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Konkrétní návrhy k tomu ale zatím chybí a unie nemá ani jednotný systém daní. „Euro bylo slabé od počátku, protože mu chyběla část nástrojů pro prevenci krize, které potřebovalo, a nemělo žádný z nástrojů pro řízení krize. Rozhodnutí přijatá v průběhu posledních několika let mají do jisté míry korigovat tyto nedostatky,“ tvrdí podle El País Jean Pisani-Ferry, ředitel think tanku Breugel.
Podle něj slabé evropské vedení provedlo jen pár retuší na fasádě, přičemž je nyní zapotřebí plné ekonomické integrace. Ta by prý umožnila vyvarovat se z chyb minulosti, kdy na jednu stranu Sever zaznamenával hospodářský růst a Jih ztrácel konkurenceschopnost. To by ale vyžadovalo společný rozpočet založený na principech solidarity a zodpovědnosti a také politickou unii.
Německo se podle El País odmítá plně k čemukoli zavazovat a jeho opatření k zažehnání krize nefungují. Je stále více izolované, vede stále menší blok zemí proti Francii, která získává podporu i z tak neočekávané strany jako je například Španělsko. Projekt eura je neúplný a rychle se propadá v elitu v čele s Německem a ratingově nejlépe hodnocenými ekonomikami. Proti nim jsou země nižšího řádu zastoupené Řeckem a takzvanými periferními státy. Může se projekt, který někdejší šéf Evropské komise Jacques Delors jednou popsal jako „skutečnou federaci národních států“, někdy opravdu uskutečnit?
„EU je nevratná. Když už ne z jiného důvodu, tak proto, že náklady na její rozpuštění by byly nepředstavitelné. Ale členové eurozóny jsou ochrnutí a nemohou učinit krok k úplnému sjednocení,“ říká kritik Německa José Ignacio Torreblanca. Finanční trhy chtějí ze všeho nejvíc to, aby se něco jasně politicky konalo a aby měly jednoznačnou odpověď na to, co chce Evropa s eurem dělat a zda na tom chce pracovat jednotně, uzavírá El País.
