Centrální bankéři zemí, kde se platí eurem, poprvé veřejně hovořili o nákladech na řecké opuštění evropské monetární unie. Komentáře členů Rady guvernérů ECB tak ukazují, že možnost fragmentace eurozóny začínají evropští politici brát velmi vážně.
Reakce finančních trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Všechna riziková aktiva, která těží z růstu světové ekonomiky, včera oslabovala. Nepomohlo jim ani to, že čínská centrální banka dále uvolnila monetární politiku, přesněji s účinností od 17. května snížila povinné minimální rezervy, které u ní musejí obchodní banky držet. Chce tak finační domy přimět k úvěrování. Index šanghajské burzy přesto odepsal šest desetin procenta.
Ještě hůře si vedly evropské akciové trhy. Nejhůře se napříč Evropou dařilo bankovním titulům, které v průměru odepsaly tři procenta. Britská HSBC oslabovala o více než dvě procenta, rakouská Erste ztrácela 3,5 procenta, francouzská Société Générale 3,5 procenta a francouzská pojišťovací skupina Natixis 4,5 procenta.
Panevropský index FTSE Eurofirst ztratil 2,1 procenta. Frankfurtský index DAX oslaboval o více než dvě procenta, pražský PX přišel o 1,5 procenta a propadla se pod 900 bodů a britský FTSE 100 o 2,1 procenta. Zámořské indexy S&P 500 a Dow Jones otevřely s půlprocentní ztrátou. Na 1560 dolarů za troyskou unci, o 1,1 procenta, poklesla i cena zlata. Investoři přesouvali prostředky do „bezpečných defenzivních nástrojů“. Dolarový index, který sleduje vývoj dolaru vůči koši světových měn a který má inverzní korelaci s náladou investorů, posiloval o 0,4 procenta. Klesaly výnosy amerických a německých vládních dluhopisů.
Desetileté americké dluhopisy nesou výnos 1,78 procenta a výnos německých obligací se stejnou splatností klesl pod 1,5 procenta. Společná evropská měna se propadla na hodnotu 1,283 dolaru za euro, a dostává se tak na úrovně, kde byla loni v prosinci před prvním kolem levných půjček LTRO Evropské centrální banky.
