Na dotaz, co se má stát v případě, že partneři nebudou souhlasit se stanoviskem řecké strany, se 67,7 procenta účastníků ankety domnívá, že by Atény „měly usilovat o čestný kompromis s oboustranně přijatelným řešením“, uvádí řecký list Efimerida ton Syntakton.
Naopak 29,6 procenta požaduje „definitivní rozchod, i kdyby to znamenalo návrat k (dřívější národní měně) drachmě“. Pro roztržku je skoro 53 procent dotázaných ve věku od 18 do 34 let, 42 procent nezaměstnaných, 60 procent voličů neonacistické strany Zlatý úsvit a 52 procent voličů komunistů. Obecně je ale pro zachování eura přes 81 procent lidí.
Průzkum se nicméně nezaobírá možností, že řecká vláda bude muset ustoupit eurozóně na celé čáře, jak fakticky požadují všechny země platící eurem, byť některé svoje stanoviska zaoblují do diplomatických frází. Před dnešním summitem Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, zaznělo prakticky unisono, že zadlužené Řecko může vyjednávat o možnostech určitých změn s věřiteli, ale že pro danou chvíli je pro ně nejlepší pokračovat ve stávajícím programu.
Syriza ovšem už v předvolební kampani, na jejímž základě v lednu vyhrála předčasné parlamentní volby, slíbila, že s programem jednoznačně skoncuje.
Dosavadní vyjednávání, ve kterých se ministři s premiérem předvedli jako tvrdí vyjednávači, byť zatím bez hmatatelného úspěchu, hodnotí kladně 58 procent osob, z mladších 35 let dokonce 72 procent lidí.
