Sarajevo: dvojí tvář stoletého atentátu

Připomenutí poměrně nekomplikované a dobře zdokumentované sto let staré události se v podmínkách etnicky nervózní Bosny stalo jevištěm pro prezentaci nejrůznějších politických zájmů - od politické korektnosti pořadatelů až po vypjatý srbský nacionalismus.

V Sarajevu se po celý týden před dnešním výročím konala historická konference zaměřená na rozbor příčin vypuknutí první světové války. Ve městě byly otevřené výstavy na totéž téma. Vrchol programu byl naplánován na sobotní večer do prostor sarajevské radnice, na níž před sto lety František Ferdinand těsně před smrtí řečnil. Vystoupit měli vídeňští filharmonici pro publikum zhruba stovky zahraničních i domácích politických hodnostářů.

Poselství o porozumění...

„Posledních sto let ze Sarajeva vycházely do světa zprávy o násilí, válce a ukrutnostech,“ řekl dopoledne britské zpravodajské organizaci BBC sarajevský starosta Ivo Komšić s jemným odkazem na občanskou válku mezi bosenskými Chorvaty, Srby a Muslimy z první poloviny 90. let. „Nyní vysíláme jiný vzkaz: plný míru, lásky a porozumění.“

Se starostovými slovy rezonovaly projevy dalších účastníků. Annika Nyborg Frankenhauserová, ředitelka odborového svazu evropských vysílacích médií (European Broadcasting Union), řekla, že „když se lidé navzájem poznají, mohou rozvíjet nové myšlenky“.

Natalia Dianasková, šéfka Operační sekce pro sociální rozvoj, občanskou společnost a přeshraniční spolupráci delegace Evropské unie v Bosně a Hercegovině zase zmínila, že „první světová válka inspirovala skvělé mozky k přemýšlení nad tím, jak se v budoucnu vyhnout válečným konfliktům“.

Šéf Vídeňské filharmonie Clemens Hellsberg uvedl pro australský server worldmag.org, že „dnešní koncert je více než koncert, protože se odehraje na symbolickém místě v symbolický den“. Filharmonie měla na programu i Haydnův Smyčcový kvartet č. 76, jehož třetí věta dala melodii rakouské císařské (a později německé) hymně.

... a výstřely svobody

Nedaleko od radnice, ve východní části Sarajeva, právě probíhalo odhalování pomníku Gavrila Principa. Přítomna byla celá politická elita Republiky srbské v Bosně - srbský člen celostátního prezidentství Nebojša Radmanović, starosta Srby ovládaného Východního Sarajeva Ljubisa Čosić i prezident Milorad Dodik. „Výstřely Gavrila Principa byly výstřely svobody,“ prohlásil posledně jmenovaný. Akci podpořil i mezinárodně uznávaný filmový režisér Emir Kusturica.

Žádný srbský vědec se nezúčastnil zmiňované konference a oficiálnímu aktu na „velké“ sarajevské radnici nebyl přítomen žádný srbský představitel. Jak napsala korespondent BBC, Srbové tak dávají najevo, že podle nich je interpretace sto let starých událostí ze strany Západu protisrbská. (Bez ohledu na to, že například řečená historická konference nebyla překvapivě schopna shody na společném závěru, jež by takovou či jinou interpretaci připouštěl.)

Obyčejní Sarajevané jsou vůči válečným výročím skeptičtí. „Máme jich tady dost,“ řekl britskému Guardianu elektrikář, jenž si přál zůstat anonymní. „Jednou je slaví Muslimové, jednou Srbové, jindy Chorvati… Dohromady to jenom udržuje nevraživost mezi lidmi.“