Finanční pomoc dorazí do Atén v prosinci
Věřitelé se domluvili, že do roku 2020 sníží dluhovou zátěž státu z odhadovaných 144 procent hrubého domácího produktu na 124 procent, do roku 2022 pak pod 110 procent. Součástí dohody je snížení úrokových sazeb půjček a prodloužení jejich splatnosti. Evropská centrální banka a národní banky členských zemí pošlou Řecku jedenáct miliard eur získaných na jeho dluhopisech. Ministři se také usnesli, že Aténám pomohou odkoupit dluhopisy od soukromých investorů. Od Řecka se čeká přísná fiskální disciplína a ochota ke kontrole stavu svého hospodářství.
Průlom nastal po dvanáctihodinovém jednání během třetí schůzky na řecké téma v posledních dvou týdnech. Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker slíbil, že Atény dostanou další tranši 13. prosince, na pomoc čekají už od června. Finance vládě umožní vyplatit mzdy a penze. „Nejde ale jen o peníze. Je to příslib lepší budoucnosti pro Řeky a pro celou eurozónu,“ poznamenal Juncker.
„Nejpodstatnější je fakt, že kolem dvaceti procent řeckých dluhů bylo odepsáno,“ řekl BBC k úmluvě Gerard Lyons z Standard Chartered Bank. Podle něj dohoda sice snižuje riziko odchodu Řecka z eurozóny, ale jen velmi málo pomůže jeho ekonomickému oživení. „Co Řecko skutečně potřebuje, je přehodnocení úsporných opatření,“ dodal.
Velmi skeptická k závěrům jednání je opoziční radikálně levicová Syriza, která obvinila německou kancléřku Angelu Merkelovou, že zabránila ostatním odpustit Řekům polovinu dluhu. názory str. 13
Zotavení až v roce 2015
OECD míní, že Řecko se ze svých problémů dostane až v roce 2015. To je o rok později, než předvídá vláda v Aténách. Ta předpokládá, že v roce 2014 hrubý domácí produkt vzroste o 0,2 procenta, organizace ale v tomto období očekává propad o 1,3 procenta. Země by se podle ní neměla slepě zaměřovat na plnění vytyčených fiskálních cílů, ale spíše se věnovat strukturálním reformám na podporu růstu. „Nejzranitelnější v řecké společnosti potřebují lepší ochranu před dopadem škrtů v sociálních výdajích,“ dodává OECD.
