Největší česká baterie odstartovala nabíjením při záporné ceně elektřiny, řídit ji pomáhá AI
- Největší české samostatně stojící úložiště v Břeclavi disponuje výkonem 12 megawattů a celkovou kapacitou 31 megawatthodin.
- Projekt skupiny MND zahájil provoz při záporných cenách elektřiny a k jeho rentabilitě přispěla novela energetického zákona.
- Chování baterie v reálném čase řídí umělá inteligence a celková investice do šesti úložišť dosáhne 750 milionů korun.
Obří bateriové úložiště v Břeclavi zahájilo v úterý v poledne provoz za ideálních podmínek. Díky jarnímu slunci byla v daný okamžik cena elektřiny na trhu záporná. Skupina MND, která baterii provozuje, tak rovnou dostávala zaplaceno, že si elektřinu ze sítě vůbec bere.
Během první hodiny spuštění se ceny na vnitrodenním trhu pohybovaly kolem záporných 20 až 30 eur za megawatthodinu, už po pár hodinách měla elektřina uložená do baterií hodnotu přes 100 eur.
Břeclavské bateriové úložiště je v současnosti největším samostatně stojícím v Česku. Má uváděný výkon 12 megawattů (to je zhruba jako vodní elektrárna ve Vraném nad Vltavou). Tolik energie umí ze sítě naráz brát nebo do ní naopak dodávat. Kapacitu má 31 megawatthodin, využitelných z toho je 24 MWh, i to je ale dost na to, aby si z toho každý z 25 tisíc obyvatel Břeclavi mohl po 24 hodin napájet notebook nebo televizi.
Úložiště nevznikalo snadno. Na projektu se pracovalo tři roky a důležitou podmínkou startu byla až novela energetického zákona, která baterii umožnila ekonomický smysl.
Obchodovat a zachovat životnost
Baterie má teoreticky ukládat elektřinu z doby, kdy je jí nadbytek, na dobu, kdy je jí nedostatek. Fungování je ale složitější. Projekt vznikl jako komerční a bez dotací, proto se primárně snaží uživit na trhu s elektřinou a ukládanou elektřinu nakupovat levněji, než ji pak následně prodávat. Limitujícím faktorem je ale i samotná baterie. Cílem je tak maximálně vydělat a zároveň zachovávat životnost úložiště. Reálně tak dochází během dne k řadě nabíjení i vybíjení, přičemž směry se mohou měnit i několikrát za hodinu.
Se vším navíc pomáhá umělá inteligence, která na základě všech dostupných dat o počasí i energetice napříč celou Evropou sama řídí chování baterie v každou konkrétní minutu. Každý ze čtyř bloků úložiště se navíc může chovat odlišně.
„Provoz řídí pokročilé algoritmy, které neustále sbírají data o počasí, výrobě z obnovitelných i konvenčních zdrojů i dostupnosti přeshraničních kapacit a predikují spotřebu i ceny v reálném čase,“ říká šéf divize Trading MND Martin Pich.
MND, patřící pod skupinu KKCG miliardáře Karla Komárka, se opírá o své vlastní obchodní oddělení, které s elektřinou po Evropě obchoduje. Baterii navíc může využívat i k vyrovnání vlastní odchylky, kterou může mít jako dodavatel elektřiny českým firmám a domácnostem.
Vedle samotného ukládání elektřiny nakoupené na trhu nabízí úložiště i služby výkonové rovnováhy provozovateli energetické soustavy. Ten ale musí přeplatit to, co si v daný okamžik úložiště dokáže vydělat samo.
I když do budoucna se prostor pro zisk bude teoreticky snižovat s tím, jak bude podobných úložišť přibývat, na druhé straně se chystají změny tarifní struktury, které přinesou další obchodní příležitosti.
Prcek proti chystaným projektům
Tisková zpráva MND slibuje, že baterie může do budoucna přispět ke snížení cen elektřiny. Čím více podobných úložišť bude, ideálně napříč Evropou i Českem, tím snadnější a levnější bude energetickou síť udržet v chodu a tím větší bude stabilita cen během dne. Neznamená to ale přímo, že by měla být elektřina levnější, spíše klesnou některé s ní spojené náklady.
V Česku je zatím v oblasti bateriových úložišť naprostá většina kapacit v domácnostech, které mají baterie ke svým fotovoltaikám. Jen zlomek připadá na velká komerční úložiště. Rychle se to ale mění. Jen MND chystá letos otevřít celkově přes 100 MWh v šesti velkých úložištích za tři čtvrtě miliardy korun, právě Břeclav je prvním z nich. Firmy jako ČEZ nebo Sev.en ale plánují násobně větší projekty s kapacitou ve stovkách MWh v každém. ČEZ se dokonce chce v obřím úložišti přiblížit hodnotě jedné GWh, břeclavský projekt tak překoná třicetkrát. I to je ale stále málo ve srovnání s největší českou „baterkou“, kterou je přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Tam lze efektivně uložit téměř čtyři GWh elektřiny.
Břeclavské úložiště počítá s životností baterií 15 let. Prvních deset let kryje přímo záruka. Co s bateriemi bude dál, není v tuto chvíli jasné. Odstavovat se budou, až jejich parametry nebudou stačit tomuto typu nasazení, pak se budou hledat jiné možnosti využití a sází se i na to, že už bude dostupnější jejich recyklace.
