Finské volby vyhrála opozice. Do vlády mají nakročeno i populisté | E15.cz

Finské volby vyhrála opozice. Do vlády mají nakročeno i populisté

Předseda Strany Finů Timo Soini
Předseda Strany Finů Timo Soini
• 
ZDROJ: ctk/ap

ČTK

Share on Facebook Messenger
Vítězem nedělních parlamentních voleb ve Finsku se stala opoziční strana Finský střed (KESK) podnikatele Juhy Sipiläho, která porazila konzervativce dosavadního premiéra Alexandra Stubba. Silné postavení si zachovala populistická Strana Finů, která bude mít v zákonodárném sboru druhý nejvyšší počet poslanců. Jednání s vůdci ostatních stran má Sipilä zahájit již dnes.

Ve dvousetčlenném parlamentu bude mít Finský střed 49 křesel, populisté získali 38 mandátů a dosud vládní konzervativci z Národní koaliční strany (KOK) o jeden mandát méně. Důležitou roli při vytváření možných koalic zřejmě sehraje i středolevá Sociálnědemokratická strana (SDP) se 34 mandáty. Do parlamentu se probojovaly i další čtyři menší strany včetně Svazu zelených a Levicového svazu Finska. Premiér Stubb už vítězným centristům pogratuloval a uznal porážku.

Konečné výsledky voleb by měly být oficiálně vyhlášeny v polovině týdne. Třiapadesátiletý Sipilä do té doby nechce být oficiálně pověřen sestavením vlády a odmítl sdělit, s kým by mohl jít do koalice. Podle agentury Reuters dal ale šéf Finského středu již najevo, že se nebrání koalici se Stranou Finů (dříve Praví Finové), přestože by to mohlo zkomplikovat vztahy s evropskými partnery. Strana Finů nesouhlasí s mezinárodními záchrannými programy a podporuje myšlenku, podle které by Řecko coby jeden z příjemců mezinárodní finanční pomoci mělo opustit eurozónu.

Již dnes se Sipilä chystá začít jednání s vůdci ostatních stran. „Nejdůležitější bude důvěra mezi stranami, potom otázky programu. Výsledky voleb nebudou tím prvním, na co se budu dívat,“ prohlásil Sipilä. „Finsko je ve velmi složité situaci. Potřebujeme výjimečnou míru spolupráce, abychom těžkosti překonali,“ dodal.

Volby v době krize

Volby se uskutečnily v době, kdy tato skandinávská země prožívá hlubokou hospodářskou krizi. Finsko, které dříve platilo za příkladného člena eurozóny, loni zažilo stagnaci a dva předchozí roky bylo jeho hospodářství v recesi. Bez práce je přes devět procent lidí. Ekonomika letos podle odhadů ministerstva financí stoupne o pouhých 0,5 procenta.

Krizi ve Finsku způsobil úpadek pilířů finské ekonomiky, papírenského a technologického průmyslu v čele s firmou Nokia. Finsko se rovněž potýká s důsledky rychlého stárnutí populace, které patří k nejrychlejším na světě, a s pádem rublu v sousedním Rusku, kam míří velká část finského exportu.

Vstoupit do NATO?

Rusko, s nímž Finové sdílejí 1340 kilometrů dlouhou hranici, nepoznamenalo jen finský obchod, ruská angažovanost na Ukrajině také vyvolala v zemi diskusi o možném členství Finska v NATO. Jediným otevřeným zastáncem připojení země k alianci byl v předvolební kampani odcházející premiér Stubb, uvedla agentura Reuters.

Předpokládaný Stubbův nástupce, milionář Sipilä, který je úspěšným byznysmenem v oblasti informačních technologií, chce při oživení finské ekonomiky vyjít ze svých podnikatelských schopností. Plánuje zmrazit mzdy a omezit státní výdaje, aby obnovil konkurenceschopnost Finska, a slíbil vytvořit v příštích deseti letech více než 200.000 nových pracovních míst.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.