Desítka zemí, které Trump nejvíce popudil: cla, pohrůžky, slovní přestřelky a bojkoty amerického zboží
Americký prezident Donald Trump si dokázal bleskovou rychlostí znepřátelit řadu zemí, včetně těch, které byly dosud Spojeným státům nakloněny a neměly s nimi žádné problémy. Pro země jako Británie je těžkým soustem slábnoucí zájem USA o Evropu a dosavadní spojence. Tento žebříček zklamaných a popuzených není kompletní, na obzoru se rýsují další možné střety. Americké administrativě se totiž v poslední době podařilo vyvolat rozčarování například i v Polsku, jež dlouhodobě patřilo mezi nejvěrnější americké partnery na starém kontinentu. Kvůli Trumpově nevyzpytatelnosti se však nedá vyloučit, že se některé spory podaří zažehnat.
10. Británie
Británie je historicky zemí, která měla v rámci Evropy ke Spojeným státům patrně nejblíž a oba partneři vždy hovořili o „speciálních vztazích“. Potřeba fungujícího spojenectví je pro ni ještě větší po brexitu. Proto na ni rozkližování transatlantických vazeb těžce dopadá, i když se zatím s Trumpem do větší potyčky nedostala. Londýna se však dotkla americká cla na dovoz hliníku a oceli, která ovlivní britskou produkci v hodnotě stovek milionů liber.
Premiér Keir Starmer se zatím snaží reagovat klidně a Trumpa nepopudit. Vzájemným vztahům ale nepomohlo ani vměšování ze strany podnikatele a nyní představitele americké administrativy Elona Muska, jenž na Starmera útočil v souvislosti se skandálem, týkajícím se znásilňování dívek vesměs pákistánskými gangy. Musk požadoval jeho odchod z funkce a chtěl ho poslat do vězení.
Království je navíc silným podporovatelem Ukrajiny a protiruským jestřábem a zjevně se mu nelíbí ani současný postoj Washingtonu k válce. „Jak daleko Britové skutečně zajdou ve svém vzdoru vůči Bílému domu? V jakém okamžiku budou nuceni si uvědomit, že jejich vztahy už nejenom nejsou výjimečné, ale že z přítele je protivník?“ táže se pro magazín Foreing Policy britský publicista John Kampfner.
9. Francie
Francie je zemí, která dlouhodobě není příliš nakloněna transatlantickému spojenectví. A prezident Emmanuel Macron neměl ideální vztahy ani s Trumpovým předchůdcem Joem Bidenem, kterému vytýkal, že využívá války a prodává Evropě drahý zkapalněný plyn. Současné Trumpovo počínání je pro Macrona příležitostí prohlašovat, že měl vždy pravdu, když chtěl budovat evropskou armádu, přespříliš se na zámořského spojence z NATO nespoléhat a také nekupovat výhradně americké zbraně. Na druhou stranu však Macron dokáže s Bílým domem jednat.
Celkově je však francouzský pohled na současnou americkou administrativu poměrně chladný. „Trump už není spojenec, druží se s našimi protivníky,“ prohlásil na adresu šéfa Bílého domu exprezident evropské země François Hollande. Z průzkumu think tanku Destin Commun vyplývá, že 59 procent Francouzů považuje Trumpa za diktátora. A většina z nich si také není jistá, v jakém vztahu současné Spojené státy vůči Francii jsou. Pouze čtvrtina jich považuje USA za spojence, pětina pak přímo za nepřítele.
8. Německo
Německo má s Trumpem historicky komplikované vztahy. Americký prezident ho během svého prvního funkčního období považoval za černého pasažéra kolektivní obrany číslo jedna a byl také kritikem plynovodu Nord Stream, který po dně Baltu přiváděl do evropské země ruský plyn. Od předpokládaného budoucího kancléře Friedricha Merze se však očekávalo, že by s Trumpem jakožto přesvědčený atlantista mohl vyjít. Zatím však velkému přátelství nic nenasvědčuje.
„Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset něco takového říct v televizním programu. Ale po prohlášeních Donalda Trumpa je jasné, že Američanům, přinejmenším této části Američanů, této administrativě, je osud Evropy do značné míry lhostejný,“ řekl Merz před časem. Je přitom zjevné, že ho silně popudila Muskova snaha pomoci v nedávných volbách k vítězství radikální Alternativě pro Německo (AfD), což oslabovalo Merzovu konzervativní unii CDU/CSU. Z nedávného průzkumu pro ARD vyplývá, že pouze jeden ze sedmi Němců má na Trumpa pozitivní názor.
7. Čína
Asijská velmoc si je vědoma toho, že ji americký prezident považuje za nejvážnějšího rivala, Trump je navíc obklopen protičínskými jestřáby. „Je to největší hrozba pro naši zemi,“ prohlásil kupříkladu v létě nynější viceprezident J. D. Vance. Washington už také na Čínu uvalil dodatečná cla, hrozí jejich dalším zvýšením i zpřísněním kontroly nad americkými investicemi v této zemi.
Peking se však na Trumpa poměrně dobře připravil a dává najevo, že je schopný rány vracet. Zároveň ale vzhledem ke svým hospodářským potížím nestojí o velké rozbroje. Patrně proto jsou nyní vztahy obou zemí poměrně opatrné a spíše se vyčkává, co přinese budoucnost, především očekávané setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
6. Brazílie
Dobré vztahy Trump nemá ani s brazilským levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Brazilský politik prohlásil, že šéf Bílého domu chce být vládcem celého světa. „Snaží se zasahovat do všech zemí a do všech veřejných politik,“ podotkl po nevybíravých útocích Trumpa na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na Brazílii navíc tvrdě dopadnou Trumpova dovozní cla na ocel, jelikož patří mezi největší americké zdroje tohoto materiálu. Země v uplynulých týdnech hledala cesty, jak se jim vyhnout.
V neposlední řadě bude Brazílie letos na podzim hostit klimatický summit COP30 a už nyní si dělá starosti, že Trumpovy antiklimatické postoje mohou celou konferenci torpédovat. „COP30 bude první summit, který se bude konat v epicentru klimatické krize. A první, který se bude konat v Amazonii, v jednom z nejdůležitějších světových ekosystémů, kterému nyní podle vědců hrozí, že dosáhne nevratného bodu zlomu,“ apelují na zodpovědnost všech zemí OSN pořadatelé.
5. Panama
Panama se stala zemí, které Trump bezprostředně hrozil narušením její suverenity a územní integrity, když opakovaně prohlásil, že by si Američané měli vzít zpátky Panamský průplav. Navíc nevyloučil, že k tomu využije vojenské prostředky. „Každý čtvereční metr Panamského průplavu a jeho okolí patří Panamě a dál jí bude patřit,“ ohradil se prezident José Raúl Mulino, který byl známý svou vstřícností vůči Spojeným státům a nabízel Washingtonu například spolupráci na potírání ilegální imigrace a drogového obchodu.
Trumpovi vadil zejména čínský vliv na provoz kanálu. Nakonec se mu podařilo docílit toho, že kontrolu nad kontejnerovými terminály na obou stranách průplavu převezmou od hongkongské skupiny CK Hutchison Holding mezinárodní investoři, mezi kterými je i americký fond BlackRock. Napětí ve vztazích přetrvává a Mulino nedávno obvinil Trumpa ze lží o kanálu a z urážek panamského lidu.
4. Dánsko
Severská země je dalším státem, pro který Trump představuje ohrožení. Šéf Bílého domu si činí zálusk na arktické Grónsko, jež je dánskou autonomií, a rovněž se nezdráhal vyhrožovat využitím vojenské síly. Trump se navíc zjevně snažil ovlivnit volby, které se tento týden na ostrově konaly a sliboval místním Inuitům investice a zajištění pracovních míst. Kodaň navíc patří mezi velké podporovatele Ukrajiny, a tak jí nejsou po chuti ani útoky americké administrativy na Zelenského.
Dánsko tak patří mezi země, kde se v poslední době ve velkém rozjel bojkot amerického zboží. Šéf maloobchodního řetězce Salling Group Anders Hagh na sociální síti LinkedIn uvedl, že se rozhodl značit evropské zboží hvězdičkou v reakci na poptávku spotřebitelů, aby jim usnadnil výběr. Společnost pro průzkum veřejného mínění Verian zjistila, že čtyři z deseti Dánů nyní považují USA za přímou hrozbu pro svou zemi. „Když Dánové, racionální lidé, poslouchají, co říká nové vedení USA, dokážou rozpoznat rétoriku, která zní, jako by přicházela z Kremlu. Proto jim nevěří,“ míní kodaňský politolog Mikkel Vedby Rasmussen.
3. Mexiko
Vztahy Mexika se svým severním sousedem byly komplikované už za první Trumpovy administrativy, kdy se americký prezident rozhodl vybudovat na společné hranici zeď. A od prvního dne jeho návratu do funkce jsou opět extrémně napjaté. Bílý dům se s Mexikem opakovaně pře o cla a jeho prezidentka Claudia Sheinbaumová neváhá hrozit odvetnými opatřeními. „Nemůžeme se vzdát naší suverenity a náš národ nemohou ovlivňovat rozhodnutí cizích vlád. V takovém případě budeme vždy okamžitě jednat,“ prohlásila před pár dny.
Obyvatelé země přitom oslavují prezidentku za to, že dokázala Trumpa už dvakrát přimět k odkladu cel a komentátoři o ní hovoří jako o vycházející politické hvězdě, která zvládla to, co představitelé jiných zemí ne. Mexiko ale muselo učinit ústupky a vyslat na hranici další tisíce vojáků, kteří mají bránit pašování fentanylu do USA a nelegální migraci. Jenže země bude s největší pravděpodobností nadále čelit silnému americkému tlaku. Mexičany popudilo i to, že se Trump rozhodl přejmenovat Mexický záliv na Americký.
2. Kanada
Trump si během pár týdnů dokázal vytvořit i zcela neočekávaného nepřítele – Kanadu. Obyvatel země se nesmírně dotklo, že šéf Bílého domu neustále hovoří o tom, že by severní soused měl být 51. státem USA. Washington navíc Kanadě opakovaně hrozí zavedením cel, na které mimo jiné reagovala provincie Ontario pohrůžkou, že zastaví export elektřiny přes jižní hranici. „Prezident Trump nás chce uvést do stavu, kdy budeme mnohem více ekonomicky oslabeni, aby nás nakonec anektoval,“ prohlásila kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová pro CNN.
Trumpovo počínání vyvolalo mezi obyvatelstvem Kanady obrovskou vlnu odporu, vzepjetí nacionalismu a výzvy k bojkotu amerického zboží. Nezanedbatelný počet Kanaďanů ruší dovolené ve Spojených státech. Současná atmosféra navíc silně povzbudila skomírající preference Liberální strany, což jí dává nové naděje do listopadových voleb.
1. Ukrajina
Nejbolestivěji pociťují Trumpovy vrtochy ti, kteří jsou na Spojených státech v současnosti nejvíce závislí, tedy Ukrajinci. Trump se nevybíravým chováním k Zelenskému, ale také faktickými kroky jako zastavením vojenské pomoci a omezením zpravodajských informací snažil Kyjev v posledních týdnech manévrovat k těžkým ústupkům. Jeho metoda očividně zabírá, na jednání v Saúdské Arábii Ukrajinci odsouhlasili návrh na měsíční příměří i rychlé uzavření dohody o nerostných surovinách. Teď se čeká na ruskou reakci.
Tvrdý postoj Trumpa a jeho spolupracovníků k Zelenskému se projevil růstem popularity ukrajinského prezidenta. Zhoršil se navíc postoj Ukrajinců ke Spojeným státům. Pouze třináct procent jich považuje USA za spojence, téměř třetina za nepřítele. „Podle průzkumu už USA nevedou žebříček spřátelených zemí, spadají do druhé poloviny žebříčku mezi Rumunsko a Maďarsko a zároveň jsou vnímány jako šestá nejméně přátelská země,“ zdůrazňuje Forbes Ukrajina s tím, že v průzkumu Gradus Research vůbec nefiguruje Rusko.
