Polsko spěchá s budováním krytů, stavět ochranu před bombami musejí i developeři
- V Polsku platí zákon, který ukládá stavitelům povinnost myslet i na nouzové kryty.
- Země mohutně investuje do armády, ne však tolik do ochrany civilistů.
- Důsledkem legislativy s největší pravděpodobností bude i zdražování staveb.
Na polské developery od prvního ledna 2026 dopadá povinnost projektovat nové bytové domy nebo komerční budovy jako místa, kam by se mohli v krizové situaci uchýlit civilisté. Součástí každého nového projektu tak musejí být zvláštní prostory, které mohou chránit obyvatele například před následky náletů nepřátelských bezpilotních letounů.
Cílem před rokem přijaté legislativy je zvýšit civilní ochranu obyvatel. Do té Polsko investuje jen velmi málo peněz ve srovnání s tím, kolik prostředků vynakládá na modernizaci armády, připomíná server Financial Times (FT).
Většinu krytů země postavila ještě během komunistické vlády a nyní jsou ve zchátralém stavu. „Je to obří problém. Vážně musíme pracovat na zvýšení ochrany a odolnosti našich obyvatel,“ upozorňuje podle FT šéf Národního bezpečnostního úřadu Sławomir Cenckiewicz, který je zároveň klíčovým poradcem prezidenta Karola Nawrockého.
Pomůže i metro
Pouze zhruba tisícovka krytů v zemi je v použitelném stavu. Útočiště by v nich mohlo najít lehce přes milion Poláků, tedy zhruba tři procenta celkové populace. Naproti tomu Finsko by zvládlo tímto způsobem ochránit kolem 80 procent občanů. Sousedé Česka ale zdaleka nespoléhají při výstavbě krytů jen na soukromé stavitele.
Vláda Donalda Tuska vyčlenila pro tyto účely šestnáct miliard zlotých v rozpočtu pro rok 2025, v přepočtu přes 91 miliard korun. V prosinci navíc starosta Varšavy Rafał Trzaskowski oznámil záměr přestavět tamní metro tak, aby posloužilo jako krátkodobé útočiště pro stovku tisíc obyvatel. K dispozici by měli mít nejen bytelnou „střechu“ nad hlavou, ale i provizorní postele, pitnou vodu a dostatek přikrývek pro případ krize.
Spekulace, že se Moskva chystá na válku proti východnímu křídlu NATO, v posledních měsících posílily kromě případu sabotáže na polské železnici také dronové incidenty na evropských letištích a rostoucí napětí v oblasti Baltského moře. Náčelník polského generálního štábu Wiesław Kukuła už dříve řekl, že Rusko by mohlo dosáhnout potenciálu pro konfrontaci s NATO do roku 2030.
Hrozba dražšího bydlení
Navzdory jednoznačnému polskému odhodlání čelit hrozbám ze strany Ruska všemi možnými způsoby ale zůstávají některé důležité parametry nových povinností pro developery nevyjasněny, upozorňuje FT.
Chybí například některé prováděcí předpisy toho, jak přesně by měla provizorní útočiště vypadat a co všechno splňovat. I proto je v tuto chvíli ještě obtížné přesněji odhadovat, o kolik by kvůli nové legislativě mohly podražit nové developerské projekty.
„Stavitelé sice budou moci žádat o dotace na plné pokrytí vyšších stavebních nákladů, nemají ale záruku schválení žádostí. Trh proto předpokládá, že v konečném důsledku se cenové břemeno přenese na realitní kupce,“ vysvětluje právnička Agnieszka Gul-Czajkowska. Část polského byznysu už však zřetelně vycítila obchodní příležitost.
Místo bazénu raději kryt?
Před několika týdny se Poznaň stala místem konání prvního veletrhu civilní ochrany v zemi. K vidění tam byl například podzemní tubusový kryt, který lze zakopat na zahradě a pojme čtyřčlennou rodinu.
Zrod civilní ochrany jako lákavého obchodního segmentu dokládá také to, že vratislavská stavební firma Atlas Ward v říjnu vytvořila společný podnik s finskou firmou Temet, předním finským dodavatelem bezpečnostních dveří a ventilačních systémů pro kryty. „Vybudování krytů pro celou populaci v Polsku zabere spoustu času,“ varuje podle FT šéf Temetu Juha Simola a připomíná, že Finsku trvalo 70 let, než dosáhlo současné úrovně ochrany.
VIDEO:Dnes nemá smysl kupovat drahou techniku, kterou pak zničí dron za 500 eur, říká Doško z CSG v pořadu FLOW:
Severská země se přesto snaží ještě zvýšit odolnost své civilní populace. Před rokem připravila online brožuru s radami, jak se připravit na široké spektrum hrozeb typu pandemií, válek, hybridních hrozeb a dlouhých výpadků elektřiny, vody nebo mobilního signálu. Obdobný materiál začali ve stejné době dostávat v papírové podobě obyvatelé Švédska. Stejnou cestou se nedávno vydala i tehdejší vláda Petra Fialy (ODS).
Ministerstvo vnitra před několika týdny ukončilo distribuci 5,2 milionu příruček s názvem 72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout. „Při povodních v minulém roce jsme viděli, jak důležité je, aby lidé byli na mimořádnou situaci připraveni a věděli, co mají v krizi dělat. Rozhodli jsme se proto příručku ve fyzické podobě rozeslat do všech domácností v Česku, aby ji každý měl snadno po ruce,“ řekl dřívější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
