Jsme v předválečném stavu, věří část Poláků. Příprava země na střet s Ruskem jde přesto ztuha
Sabotáž na polské železnici vyvolala nové obavy z toho, že Rusko plánuje útok na východní křídlo NATO. Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula tvrdí, že země je v předválečném stavu. Ozbrojený konflikt jí do pěti let hrozí i podle čtvrtiny Poláků. Varšava masivně investuje do armády a je ve výdajích na čele aliance. Přesto je příprava na obranu státu komplikovaná a velká část obyvatel nejeví ochotu se do ní zapojit.
Premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že na trati Varšava-Lublin, kudy se přepravují zbraně pro Ukrajinu, v neděli došlo k explozi. V úterý uvedl, že z činu jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách.
I jiní představitelé Polska a někteří novináři naznačují, že za výbuchem stojí Kreml, který podle nich překročil další milník ve své agresi vůči NATO. „Zahájil období příprav na válku. Vytvářejí zde prostředí, které má přinést podmínky příznivé pro potenciální agresi na polském území,“ řekl veřejnoprávnímu rozhlasu Polskie Radio Kukula.
Spekulace o ruském útoků sílí
Spekulace, že se Moskva chystá na válku proti východnímu křídlu NATO, v posledních měsících posílily dronové incidenty na evropských letištích a rostoucí napětí v oblasti Baltského moře. Náčelník polského generálního štábu už dříve řekl, že Rusko by mohlo dosáhnout potenciálu pro konfrontaci s NATO do roku 2030.
Před možným střetem varují i experti z různých zemí, kteří často hovoří o podobném časovém harmonogramu. Objevují se však i znepokojivější prognózy. Velitel amerických sil v Evropě Alexus Grynkewich v létě dokonce prohlásil, že by Rusko mohlo být schopné zaútočit na Evropu už v roce 2027.
A někteří izraelští vojenští analytici dokonce nevylučují, že Kreml se k útoku na Pobaltí a Suvalský koridor odhodlá už v příštím roce ve snaze zajistit si lepší pozici ve vyjednáváních s USA a vyřešit potíže se zásobovaním Kaliningradu.
Polsko bere ruskou hrozbu od počátku války na Ukrajině velmi vážně a pustilo se do rozsáhlé modernizace armády. Letos zřejmě vydá na obranu 4,5 – 4,8 procenta HDP, zatímco v roce 2014, tedy v době anexe Krymu, to nebyla ani dvě procenta. Varšava také kraluje žebříčku zemí NATO v útratách za vojenskou techniku, přesahují polovinu celkového obranného rozpočtu. Pro srovnání, Česko letos zřejmě vyčlení na armádu přesně dvě procenta HDP, na vybavení směřuje třicet procent výdajů.
Skoro dvě stovky korejských tanků už jsou v Polsku
Polsko se snaží nakupovat množství zbraní venku, ale zároveň rozjet domácí zbrojní průmysl. Země utrácí miliardy dolarů nejenom v USA, ale také za jihokorejské houfnice, raketomety a tanky K2. První část kontraktu na dodávku 180 tanků už byla realizovaná. V příštích letech by do země měly přijít další kusy a také by měla začít jejich produkce přímo v Polsku.
Na konci října podepsali představitelé polského zbrojního průmyslu se zástupci korejské společnosti Hyundai Rotem dohodu o transferu technologií. První tanky vyrobené doma by měla polská armáda dostat v roce 2029. Jenže už dosavadní jednání se Soulem provázela zpoždění a Korejci poukazovali na potíže se zastaralými montážními závody. Experti tvrdili, že každý měsíc odkladu znamená riziko pro harmonogram domácí výroby.
Nejistota se týká i významných projektů dalších složek ozbrojených sil. Přes optimistické zprávy z posledních dní stále není jasné, zda ještě letos dojde k pokroku v ponorkovém programu Orka, který je klíčový pro modernizaci polského námořnictva.
A odborníci už delší dobu podotýkají, že rozvoj domácího průmyslu nebude snadný. Tvrdí, že brzdou je velká role těžkopádných státních společností a málo rozvinutý soukromý sektor. Poukazují také na to, že jen malá část výdajů jde na výzkum a vývoj. Potíží je i nedostatek kvalifikovaného personálu, problémy s dodavatelskými řetězci a byrokracie.
Přípravy na správnou válku
Po dronových incidentech v Evropě se navíc vyrojily i pochyby, zda se Polsko skutečně připravuje na „správnou“ válku a jestli mu rozsáhlé investice skutečně efektivně pomohou k bezpečnosti. „Pozitivní trend zvyšování výdajů na obranu se nepromítá do skutečných obranných schopností Polska,“ tvrdí podle webu Notes from Poland Dariusz Kozerawski, expert na bezpečnost z Jagellonské univerzity v Krakově. „Bohužel, jeden může získat dojem, že se Polsko připravuje na minulou válku,“ dodal.
Vojenský konzultant Maciej Lisowski míní, že by Polsko mělo přehodnotit některé nákladné zakázky, včetně akvizice téměř stovky vrtulníků Apache v ceně přes deset miliard dolarů. Nezpochybňuje jejich kvality, považuje je však za příliš drahé a zranitelné v době masivního nasazování dronů. „Devadesát šest vrtulníků Apache je pro mě naprosté šílenství,“ říká Lisowski s tím, že by bohatě stačila polovina a ušetřené prostředky by šlo využít na podstatně levnější vrtulníky nebo drony.
Bezpečnostní analytik Marek Świerczyński míní, že mnohé velké zakázky byly spíše řízeny politikou než promyšlenou strategií. Neznamená to však podle něj, že nákupy nepomáhají zvyšovat obranyschopnost země. Podotýká, že válkou na Ukrajině se každý učí a v podstatě každý také zaostává za vývojem.
Odborníci navíc zdůrazňují, že konflikt mezi Ruskem a NATO by byl dosti odlišný od toho ukrajinského. Největším problémem podle Kozerawského je, že dluh daný dlouhodobou nečinností nelze rychle napravit a obranné schopnosti Polska se v krátkodobém horizontu tří až pěti let významně nerozvinou.
Mnozí Poláci nevěří v obranyschopnost země
Potíže nejsou pouze s technikou, ale také s personálem. Polská armáda má dvě stě tisíc vojáků a v plánu je už delší dobu zvýšení jejich počtu na tři sta tisíc do roku 2035. Tusk dokonce letos hovořil až o půlmilionové armádě včetně rezervistů. Jenže nábory dobrovolníků nejdou hladce a výzvy k návratu k povinné vojenské službě se netěší příliš velké popularitě.
Varšava aktuálně spustila nový výcvikový program, který nabízí všem civilistům. Cílem je proškolit v příštím roce čtyři sta tisíc lidí tak, aby nebyli zaskočeni při případném vypuknutí konfliktu. Výcviky budou probíhat o víkendech a mají trvat pouhý den.
Polská společnost je však v současnosti v otázce ochoty svou zemi bránit dost rozdělená. Podle srpnového průzkumu IBRiS by se k tomuto úkolu dobrovolně přihlásilo 45 procent respondentů, zatímco 49 procent odpovědělo negativně. Nejmenší chuť projevila nejmladší věková skupina.
Alarmující jsou i další zjištění. „Pouze zhruba polovina Poláků uvádí, že by naše armáda byla schopna ubránit zemi,“ řekl Euronews Adam Tarnowski z univerzity v Torúni s tím, že to patrně souvisí s odmítavým postojem mladých k náboru. „Pokud mám jít do armády, chci si být jistý, že budu dobře vycvičen a budu mít dobré velení,“ dodal.
