Strach z Ruska jako tmel přátelství se vyčerpal. Poláci postrádají vděk a ztrácejí chuť pomáhat Ukrajině
- Poláci mají pocit, že Kyjev provokuje a je nevděčný za válečnou pomoc.
- Jen polovina obyvatel unijní země je otevřená přijímání dalších uprchlíků.
- Ukrajina se stala důležitým tématem polské domácí politiky, což přiživuje spory.
Roztržka mezi prezidenty Polska a Ukrajiny sílí a nabalují se na ni i další politici. I když ji rozpoutal spor o citlivou etapu společné historie, odráží i houstnoucí polsko-ukrajinské vztahy v současnosti. Z průzkumů vyplývá, že obyvatelé unijní země už zdaleka nejsou tak ochotní pomáhat Kyjevu jako na začátku ruské agrese. Měnící se nálady dopadají na ukrajinské uprchlíky, přestože se nezanedbatelnou měrou podílejí na polském ekonomickém růstu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu oznámil, že do Varšavy prezidentovi Karolu Nawrockému odeslal nejvyšší polské vyznamenání, které mu Nawrocki předtím odebral. Důvodem bylo Zelenského rozhodnutí udělit jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tato podzemní armáda měla přitom během druhé světové války na svědomí takzvaný volyňský masakr, během něhož prováděla etnické čistky na Volyni a ve východní Haliči a povraždila podle odhadů desítky tisíc Poláků.
Mnozí lidé v Polsku jsou dlouhodobě přesvědčení o tom, že Kyjev nečiní dost proto, aby se od historického zločinu distancoval. Spory zejména o exhumaci obětí nevyhasly ani během současné války, ve které na začátku Varšava projevila velkou solidaritu vůči Ukrajině, a zřejmě za to očekávala větší vstřícnost a vděk. „Nespokojenost existovala i dříve, ale nyní je pociťována ostřeji, protože je vnímána v kontextu odplaty za pomoc,“ vysvětlila pro The New Voice of Ukraine ukrajinská expertka na vztahy dvou zemí Olena Babaková z think tanku Atlantic Council.
Kyjev naproti tomu argumentuje tím, že společné dějiny jsou daleko složitější, Poláci nesou také mnohé viny a neměli by se fixovat pouze na „lokální“ krveprolití na Volyni. Ukrajinci navíc mají pocit, že obranou proti Rusku slouží i polským zájmům.
Kyjev tvrdí, že Nawrocki vede svůj domácí politický boj
Zelenskyj nyní prohlašuje, že Nawrockého krok je určen polskému domácímu publiku. Spojenec polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) podle něj záměrně rozdmýchává averzi vůči Ukrajině podobně jako někdejší maďarský premiér Viktor Orbán. „Vnímám to čistě jako volební proces. Prezident Karol Nawrocki bojuje o premiérský post své strany proti premiérovi Donaldu Tuskovi. S námi to nemá nic společného, je to jejich vnitřní záležitost,“ řekl Zelenskyj televizní stanici TSN.
Jenže tématu se vděčně chytají i ukrajinští politici, kteří rovněž Polsku vracejí vyznamenání. Patří mezi ně například šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov či bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kučma a Viktor Juščenko.
Polská vláda se k záležitosti snaží stavět opatrně a upozorňuje na to, že roztržka nahrává Kremlu. „Vítězem války o historii a řády může být pouze Moskva,“ napsal ministr zahraničí Radosław Sikorski na sociální síti X.
„Zabřednutí politiků v Polsku a na Ukrajině do konfliktu je strategická chyba, která poškodí obě strany: z obchodního hlediska, geopoliticky i z hlediska reputace. A v politice, jak víme, je chyba horší než zločin,“ napsal Tusk. Komentátoři však míní, že Nawrocki připravil Tuskovi politickou past, protože premiér musí odebrání Řádu bílé orlice podepsat.
Ochota přijímat ukrajinské imigranty výrazně spadla
Nawrocki by historické téma těžko mohl využívat, kdyby doma neměl vděčné publikum. Šest z deseti Poláků se domnívá, že Zelenskyj má k jejich zemi negativní přístup, vyplývá z aktuálního šetření United Surveys. Podle loňského průzkumu polské státní instituce Centrum Mieroszewského navíc 41 procent tázaných věří, že by se Ukrajinci stále měli vůči Polákům kvůli dějinám 20. století cítit provinile.
Historie navíc není zdaleka jediným tématem, které rozleptává polsko-ukrajinské porozumění. Během války se v Polsku dramaticky změnily nálady vůči ukrajinským uprchlíkům. Na jejím počátku měly dvě třetiny lidí k Ukrajincům, kteří žijí na polském území, pozitivní nebo neutrální vztah. Nyní už jich je jen něco přes polovinu.
Ochota přijímat další prchající z válečné země klesla na počátku roku na historické minimum. Vyjadřovalo se pro to 48 procent respondentů, 46 procent bylo proti. V březnu 2022 bylo vstřícných 94 procent tázaných a proti jen tři procenta.
„Nyní se šíří negativní stereotypy o ukrajinských migrantech. Včetně toho, že mezi ně patří bohatí mladí muži, kteří projíždějí Varšavou v luxusních autech a vyhýbají se bojům za Ukrajinu. Ukrajinské ženy jsou podle nich konkurencí na seznamovacím trhu, ukrajinské děti se ve školách odmítají integrovat a příliv Ukrajinců zvýšil náklady na bydlení, zejména ve Varšavě,“ podotýká think tank The Carnegie Endowment for International Peace.
Uprchlíci mírní polský demografický problém
Odborníci přitom poukazují na nesporný ekonomický přínos imigrantů z kulturně a jazykově blízké země. Loňská analýza Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvrdí, že v roce 2024 jejich přítomnost generovala 2,7 procenta HDP Polska. Jiné odhady jsou však skromnější. Experti uvádějí, že Ukrajinci tvoří pět procent polské pracovní síly a pomáhají tak zemi mírnit její vážný demografický problém.
„Odborníci poukazují na to, že ekonomika by čelila vážnému nedostatku polokvalifikované a kvalifikované pracovní síly, nebýt příspěvků Ukrajinců v posledních dvanácti letech,“ zdůraznil zmíněný think tank. Z dat polského statistického úřadu vyplývá, že v zemi pracuje kolem sedmi set tisíc Ukrajinců. Většina z nich pracuje ve výrobě, službách, stavebnictví a v dopravě a logistice.
Také vládní politici zdůrazňují pozitiva ukrajinských příchozích. Sikorski v únoru prohlásil, že úroveň profesní aktivity mezi dospělými imigranty z Ukrajiny je dokonce vyšší než mezi Poláky. Dodal, že od roku 2022 založili v Polsku více než 120 tisíc firem, které zaměstnávají lidi, platí daně a zvyšují obchodní obrat země s Ukrajinou.
Polský hospodářský institut (PIE) však vysvětluje, že drtivou většinu z nich tvoří živnosti. „Vysoký počet živnostníků založených Ukrajinci je mimo jiné dán specifickou povahou trhu práce, kde jsou imigrantům často nabízeny dočasné, nízko placené pozice pod úrovní jejich kvalifikace. Vedení vlastního podniku jim umožňuje větší nezávislost a umožňuje lépe využívat jejich dovednosti,“ uvedla ve zprávě analytička PIE Anna Szymańska.
Ukrajinci nesli nelibě ničení životadárného obilí
Jenže i ukrajinská ekonomická aktivita se v uplynulých letech stala zdrojem svárů a politického boje. Konkrétně šlo o ukrajinský zemědělský export a jeho dopad na polské farmáře. Kyjev po ruském vpádu hledal náhradní cesty pro vývoz svého obilí, slunečnicového oleje i dalších agrárních komodit. Polsko se stalo důležitým logistickým koridorem, ale místní zemědělci si začali stěžovat na konkurenci levného importu.
Protestovali a blokovali přitom hraniční přechody. Polsko stejně jako Slovensko a Maďarsko v roce 2023 zakázalo dovoz některých produktů, jako jsou pšenice, kukuřice nebo slunečnicová semena. Navzdory tlaku z Bruselu se dosud zákazu drží. Ukrajinci nesli obilný problém velmi nelibě. Blokády a dokonce zničení desítek tun zrní vnímali jako snahu sabotovat jejich úsilí o hospodářské přežití války.
Babaková není ani do budoucna příliš optimistická. Tvrdí, že v Polsku existuje hrstka skutečně proukrajinsky naladěných intelektuálů, část ukrajinofobních radikálů a většina, která živelně reaguje na aktuální dění. Ukrajinští politici a Ukrajinci na sociálních sítích se nyní podle ní rozhodně nesnaží si tuto majoritu naklonit, spíše napětí vyostřují.
„Takže z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně nedočkáme výrazného zlepšení postojů k Ukrajincům. Nawrockého rozhodnutí definitivně upevňuje situaci, kdy jsou Ukrajina a diskuse o Ukrajině součástí polské domácí politiky. Tuto hru kdysi nastolili krajně pravicoví politici, ale kvůli její mediální viditelnosti ji nyní musí hrát všichni,“ dodala.
