Polsko buduje největší armádu v Evropě. Miliardy na tom vydělává i česká skupina CSG
- Polsko dosáhlo důležitého milníku ve stavbě nových fregat.
- Varšava láká sousedy k průmyslovým partnerstvím, klade si ale jasné podmínky.
- Geografická blízkost a společné hrozby jsou pilíři sousedské spolupráce.
Polsko v srpnu slavnostně spustilo do vod Baltského moře trup fregaty Wicher (Vichr). Jde o milník pro polské námořnictvo i loděnici Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) Stocznia Wojenna. I když další práce na válečné lodi potrvají ještě tři roky, dá se říct, že v polském obranném průmyslu v posledních letech fouká pořádná vichřice. Země se snaží omezovat závislost na vzdálených dodavatelích a co nejvíce zbraní vyrábět doma. Má přitom zájem o spolupráci s dalšími zeměmi v regionu včetně Česka.
Polsko by letos mělo vynaložit na obranu kolem 53 miliard eur, v rámci EU je to čtvrtý největší výdaj po Německu, Francii a Itálii. V přepočtu na HDP to odpovídá 4,7 procentům. V rámci NATO však Litva, Lotyšsko a Estonsko letos plánují vyčlenit na armádu ještě větší podíl hrubého domácího produktu. Společnost Deloitte odhaduje, že v letech 2025–2035 budou polské výdaje na obranu činit 1,9 bilionu zlotých (přes deset bilionů korun), což je více než dvojnásobek oproti předchozí dekádě.
Důraz na odolnost dodavatelského řetězce
Polsko v uplynulých letech podepsalo velké kontrakty s USA a Jižní Koreou na dodávky tanků Abrams a K2, houfnic K9, raketometů HIMARS, systémů protivzdušné obrany, stíhaček F-35 či vrtulníků Apache. Zároveň se ale snaží rozvíjet domácí kapacity, což už se promítá do výsledků místních firem.
„Není to pouze investice, která má posloužit k tomu, abychom měli vysoce rozvinutý obranný průmysl, jenž bude hnací silou polské ekonomiky, ale také otázka nezávislosti dodavatelského řetězce,“ komentoval snahu ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Polské útraty za obranné zakázky domácím společnostem, včetně společných podniků s dalšími středoevropskými firmami, vzrostly podle analýzy Reuters od roku 2022 téměř čtyřnásobně na loňských více než 30 miliard zlotých. „Budujeme největší pozemní armádu v Evropě. Skutečnost, že něco používá naše armáda a že se to vyrábí v Polsku, je stále důležitější,“ řekl agentuře náměstek ministra pro státní majetek Konrad Golota.
Vichřice, Jezevci i domácí drony
Příkladem osamostatňování je Wicher, jedna ze tří fregat vznikajících v rámci programu Miecznik v hodnotě zhruba 3,5 miliardy eur. Mají nahradit stárnoucí lodě postavené v USA. Vichr, Bouře i Hurikán budou disponovat prostředky protivzdušné, protilodní a protiponorkové obrany. Budou chránit námořní trasy a kritickou infrastrukturu v Baltském moři a operovat po boku sil NATO.
Dalším prvkem domácí výzbroje je bojové vozidlo pěchoty Borsuk, jehož první kusy obdržela polská armáda loni. Na začátku letošního léta pak vojsko rozhodlo, že nakoupí ještě více Jezevců. Polsko vyrábí také například vlastní drony, produkty společnosti WB Electronics používá i ukrajinská armáda.
Ambiciózní země se zároveň více otvírá spolupráci v regionu střední Evropy i jinde na kontinentu, protože tím naplňuje svou podmínku vyrábět vojenské vybavení blízko domova. Klade si však jasné podmínky. „Pokud chcete prodávat v Polsku, musíte investovat v Polsku, musíte převést technologie, musíte s námi pracovat na společných projektech. Čím více továren a know-how máme u nás, tím lepší je naše obrana,“ zdůrazňuje Golota.
CSG neustále rozšiřuje spolupráci s polskými firmami
V době skandálu s dezinformacemi, které mají narušit vztahy Varšavy s Prahou, těží z polského obranného úsilí i česká skupina CSG. Nedávno podepsala s polskou společností Huta Stalowa Wola (HSW) smlouvy v hodnotě přes 150 milionů eur na dodávku stovek podvozků pro víceúčelová taktická vozidla.
Se státním podnikem Dezamet ze skupiny PGZ se česká skupina dohodla na dodávkách komponent pro výrobu dělostřelecké munice ráže 155 mm za více než 100 milionů eur. Nedostatečnou výrobu a zásoby munice přitom experti na základě zkušeností z ukrajinského bojiště označovali za jednu z největších dosavadních slabin polské obrany.
„Jsme mimořádně hrdí na to, že moderní muniční průmysl v Polsku vznikl mimo jiné také díky spolupráci se skupinou CSG. Nabízíme transfer dalších technologií pro výrobu munice, výstavbu nových výrobních kapacit i společné obchodní aktivity zaměřené na posilování obranných schopností zemí NATO a Evropské unie,“ komentoval v srpnu dohodu šéf představenstva CSG Polska Wojciech Grzonka. Firma zároveň v létě dokončila transfer technologického know-how pro výrobu střelného prachu do společnosti Mesko, která je rovněž součástí PGZ.
Varšavu si předchází i německý Rheinmetall
Na jaře společnost PGZ oznámila, že bude spolupracovat také s estonskou firmou Frankenburg Technologies na výrobě systémů protivzdušné obrany. „Kooperace s firmou Frankenburg nám umožní společně vyrábět a nabízet polským ozbrojeným silám a dalším zákazníkům dosud ekonomicky nejvýhodnější řešení pro boj se specifickou kategorií hrozeb dronů,“ uvedl představitel polského zbrojního impéria Adam Leszkiewicz.
Varšava má zájem navázat průmyslovou spolupráci i se Slovenskem a Maďarskem, konkrétní projekty by mohly být oznámeny v blízké době. Kosiniak-Kamysz na jaře na konferenci obranného průmyslu v Bratislavě prohlásil, že partnerství se Slovenskem vnímá jako záruku bezpečnosti, protože dodavatelský řetězec by byl omezený na dvě geograficky blízké země a v případě zhoršení bezpečnostní situace v regionu by obě čelily stejné situaci.
Polsko ale rozvíjí důležité projekty i se západní Evropou. Společnost Grupa Niewiadów v červnu uzavřela dohodu s francouzskou firmou KNDS France, která se též týká výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm v Polsku. Měla by dosáhnout 180 tisíc kusů ročně. V neposlední řadě nabízí Polsku řadu projektů i německý zbrojní gigant Rheinmetall. Týkají se lokalizace výroby obrněných vozidel, dělostřeleckých systémů, raketometů i munice.
Zdeněk Rod z CEVRO Univerzity podotkl pro agenturu Reuters, že je Polsko průkopníkem v úsilí o sousedskou vojenskou výrobu v rámci Evropy. „Po celá léta byly dodávky ze Spojených států prioritou, aby byla zajištěna interoperabilita NATO. Nyní se Polsko také snaží zajistit odolnost vůči globálním otřesům tím, že se více obrací na regionální a evropské dodavatele,“ konstatoval.
