Uznání Palestiny jako vyjádření postoje ke Gaze: Francie potvrdila, Británie zvažuje, Česko odmítá

Stále více zemí přehodnocuje svůj postoj k izraelsko-palestinské otázce poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v září oficiálně uzná Stát Palestina. Západ tak reaguje na eskalaci izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kde si bojové operace podle dat palestinských autorit vyžádaly desítky tisíc obětí a zanechaly přibližně dva miliony lidí v extrémní nouzi. 

Uznání Palestiny má zvýšit diplomatický tlak na Izrael, aby zastavil humanitární katastrofu v Gaze, kde podvýživou podle OSN trpí přibližně 600 tisíc lidí. „Hlad si vyžádal přes 100 obětí a nejméně 800 lidí bylo zastřeleno u distribučních míst americké humanitární pomoci (GHF),“ uvedl mluvčí palestinského ministerstva zdravotnictví Khalil al-Deqran pro Reuters. 

Situace je kritická. Od začátku konfliktu v říjnu 2023 podle dat palestinských úřadů zemřelo přes 60 tisíc lidí. Válka vypukla v reakci na vraždění Hamásu ze 7. října 2023, při kterém zahynulo přes 1200 lidí – převážně Izraelců – a dalších 250 osob bylo zajato a odvlečeno do Gazy. Z nich velká část nepřežila.

Kdo uznává Palestinu?

Většina zemí, konkrétně 146 ze 193 států OSN, Palestinu uznává. Zatímco ještě před deseti lety bylo uznání palestinského státu v Evropě spíše výjimkou, od začátku konfliktu se situace výrazně mění. V roce 2024 přistoupilo k uznání Státu Palestina hned pět evropských zemí, což bylo první významnou změnou po více než 25 letech.

Pokud k diplomatickému uznání přistoupí s Francií i Británie, stane se čtvrtou z pěti ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří Palestinu podporují – po Rusku, Číně a právě Francii. Spojené státy by tak zůstaly jedinou výjimkou mezi pěticí klíčových světových aktérů s právem veta.

Podpora Palestiny sílí i mezi dalšími státy. Ve středu 30. července skončila dvoudenní konference OSN výzvou patnácti zemí, které apelovaly na státy, které dosud Palestinu neuznávají, aby se k iniciativě připojily a Palestinu na zářijovém zasedání Valného shromáždění také uznaly. 

Sílící mezinárodní uznání Palestiny ale narazilo na tvrdou kritiku ze strany Izraele a USA. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodnutí odsoudil jako „odměnu za terorismus“. Podobně se vyjádřil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil uznání Palestiny za „bezohledné, sloužící pouze propagandě Hamásu a bránící míru“.

Česko uznat palestinský stát neplánuje

Přestože řada evropských zemí přistupuje k oficiálnímu uznání Státu Palestiny, Česká republika svůj postoj měnit nehodlá. Na čtvrteční tiskové konferenci ministr zahraničních věcí Jan Lipavský prohlásil, že „Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu proti islámskému teroru“. Uznání Palestiny v současné době považuje za „kontraproduktivní“. Podobně se vyjadřují také Itálie a Německo.

Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že Česko uznává právo Izraele na sebeobranu. „Je ale nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze,“ podotkla kancelář prezidenta Petra Pavla. Podle odborníka na Blízký východ z Masarykovy univerzity Marka Čejky je ale český postoj k Izraeli až podlézavý. „Naprosto přehlíží posun izraelských vlád k náboženskému a krajně pravicovému extremismu,“ tvrdí Čejka. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Ireny Kalhousové začala sice válka po útoku Hamásu jako morálně pochopitelná, dnes ale přerostla ve válečné zločiny, blokování humanitární pomoci a kolektivní trestání civilního obyvatelstva. 

Ačkoli současná pozice Česka je jednoznačná, historie českého postoje k Palestině je složitější. Komunistické Československo uznalo Palestinu v roce 1988 spolu s dalšími státy východního bloku po vyhlášení nezávislosti palestinského státu tehdejším prezidentem Jásirem Arafatem. 

Po rozpadu Československa se ale Česká republika, na rozdíl od Slovenska, rozhodla Palestinu neuznat. „Uznání vyhlášení palestinského státu byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva. K uznání palestinského státu ze strany ČR tak prozatím nedošlo,“ vysvětluje ministerstvo. 

Slovensko znovu potvrdilo své uznání palestinského státu v roce 1993. Česká republika tak zůstává jedinou z bývalých komunistických zemí, která své původní uznání palestinské státnosti de facto zvrátila.

Co uznání Palestiny znamená?

Uznáním Palestiny se rozumí přijetí nezávislosti palestinského státu v hranicích před šestidenní válkou v roce 1967 – to znamená na území Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a východního Jeruzaléma. Zastánci vnímají tento krok jako klíčový pro obnovení politického dialogu o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. 

Koncept dvou států není novým řešením, je základem mírových jednání už od podpisu dohod z Osla v roce 1993. Zatímco palestinská samospráva na Západním břehu tuto vizi nadále podporuje, Izrael společně se svým hlavním spojencem, Spojenými státy, ji odmítá. Hamás, který do současné války ovládal Pásmo Gazy, zase odmítá uznat existenci Státu Izrael.

Výrazným zlomem bylo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa z roku 2017 uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. To spolu s pokračující výstavbou izraelských osad na Západním břehu Jordánu prakticky znemožňuje vznik celistvého palestinského státu. Palestina nemá mezinárodně uznané hranice ani hlavní město – což jsou základní předpoklady pro stát podle mezinárodního práva.