Žebříček jaderných mocností 2025. Po boku Ruska, USA a Číny se objevují vyzyvatelé
Kolik jaderných hlavic vlastně existuje a kdo s nimi drží klíč k zániku světa? Přesná čísla nikdo nezná – veřejně dostupná data neexistují, proto je nutné se spoléhat jen na odhady odborníků ze stockholmského institutu pro výzkum míru SIPRI. Jejich žebříček ukazuje nejen rozložení arzenálů mezi jednotlivé státy, ale také připomíná, že ne všechny hlavice jsou připraveny k odpálení. A překvapí i pořadí zemí, které se za dvěma největšími mocnostmi řadí.
9. Severní Korea
Jaderný program Severní Koreje je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti. Od roku 2006 vybudovala země podle odhadu SIPRI arzenál o 50 hlavicích. KLDR zároveň není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a její jaderný program je vnímán jako porušení řady rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Strategicky je jaderný arzenál pro Severní Koreu především prostředkem k udržení stávajícího režimu a k odstrašení Spojených států, Jižní Koreje a Japonska. Země opakovaně zdůrazňuje, že se bez jaderných zbraní necítí bezpečně, což komplikuje diplomatická jednání o denuklearizaci. Navíc pokračující vývoj balistických raket dlouhého doletu zvyšuje regionální napětí a vyvolává nová bezpečnostní dilemata.
8. Izrael
Izrael oficiálně nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil, že vlastní jaderné zbraně. Podle odhadů insitutu ale disponuje země asi 90 hlavicemi, jejichž vývoj sahá do 60. let minulého století. Izrael rovněž není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Strategicky hraje jaderný arzenál pro Izrael roli zásadního prostředku odstrašení v regionu, kde čelí dlouhodobě nepřátelskému okolí. V kombinaci s konvenční armádou mu poskytuje jistotu přežití i v případě existenční hrozby. Nejednoznačnost oficiální politiky zároveň umožňuje Izraeli využívat jaderný potenciál jako mocenský nástroj, aniž by musel čelit přímým mezinárodním sankcím.
7. Pákistán
Pákistán se stal jadernou mocností v reakci na vývoj v sousední Indii, přičemž svůj první test provedl v roce 1998, krátce po indických zkouškách. Podle SIPRI má dnes k dispozici kolem 170 hlavic. Stejně jako předchozí země není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Jeho program se opírá o obohacování uranu a v menší míře o plutonium.
Země odmítá politiku nepoužití jaderných zbraní jako první a zdůrazňuje možnost použití jaderných zbraní i v případě vážné konvenční hrozby. To činí jeho postoj rizikovějším v očích mezinárodního společenství. V posledních letech Pákistán investuje do vývoje taktických jaderných zbraní a do rozvoje nosičů krátkého doletu, což má posílit jeho odstrašující kapacitu vůči Indii.
6. Indie
Nepřekvapivě je další zemí v žebříku Indie, která má podle odhadů v zásobě asi 180 jaderných hlavic. Nejlidnatější země světa také není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kterou označuje za nespravedlivou, protože podle ní zvýhodňuje pět původních jaderných mocností.
Jaderná strategie Indie je založena na doktríně minimálního odstrašení a politice nepoužití jaderných zbraní jako prvního prostředku, byť v posledních letech zaznívají v zemi i hlasy volající po revizi tohoto postoje. Hlavní motivací je regionální bezpečnostní prostředí, zejména rivalita s Pákistánem a rostoucí moc Číny.
5. Velká Británie
První zemí takzvané velké pětky je Velká Británie. Země disponuje podle odhadů SIPRI přibližně 225 jadernými hlavicemi. Jde o jednu z původních pěti mocností, které získaly jadernou zbraň v období těsně po druhé světové válce a jejichž status je zakotven ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Britská jaderná strategie je založena na konceptu minimálně věrohodného odstrašení, tedy udržování menšího, ale spolehlivého počtu hlavic. Na druhou stranu Britové omezili nosiče jaderných zbraní pouze na ponorky s balistickými střelami Trident. I když je britský arzenál relativně skromný ve srovnání s Ruskem či USA, jeho role v rámci NATO zůstává významná.
4. Francie
Další zemí velké pětky je Francie. Ta patří mezi státy, které si vybudovaly jaderný arzenál během studené války. Podle SIPRI má země k dispozici zhruba 290 hlavic. Jaderné zbraně zároveň považuje za nezbytnou součást národní suverenity a bezpečnosti.
Francouzská jaderná strategie stojí na konceptu odstrašení ve všech směrech. Podobně jako Velká Británie se Francie v posledních desetiletích soustředí především na námořní složku odstrašení, tedy na ponorky s balistickými střelami, které ale doplňuje i leteckými silami.
3. Čína
Čína je třetí největší jadernou mocností na světě a její arzenál se podle odhadů institutu v roce 2025 rozrostl na zhruba 600 hlavic. Peking rozvijí jaderný program od šedesátých let. Jako jedna z pěti oficiálně uznaných jaderných mocností v rámci NPT Čína dlouhodobě zdůrazňuje politiku omezeného, ale věrohodného odstrašení. V posledních letech je však patrná výrazná modernizace a rychlé tempo rozšiřování kapacit, včetně výstavby nových sil pro mezikontinentální rakety.
Čínská jaderná doktrína vychází z deklarované zásady nepoužít jaderné zbraně jako první. Přesto rostoucí počet hlavic i nosičů ukazuje na snahu Pekingu alespoň trochu se přiblížit Spojeným státům nebo Rusku. Tento trend vyvolává znepokojení v USA i mezi jejich spojenci v Asii, zejména v Japonsku či v Indii.
2. USA
Zatímco dosud měly země jaderných hlavic desítky nebo stovky, v případě USA a Ruska jde o úplně jiné hodnoty. Podle SIPRI mají Spojené státy přibližně 5177 hlavic. USA jako země, která první vyvinula a použila jaderné zbraně, je zakládajícím členem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V minulosti se zároveň se Sovětským svazem a později Ruskem podílely na regulaci jaderných zbraní i na snižování jejich počtu.
Americká jaderná strategie stojí na koncepci takzvané jaderné triády, tedy na pozemních mezikontinentálních raketách, strategických bombardérech a ponorkách s balistickými střelami. Cílem je zajistit věrohodné odstrašení vůči všem potenciálním protivníkům. V posledních letech se Washington soustředí na rozsáhlou modernizaci celého arzenálu, aby zůstal funkční i v dalších desetiletích.
1. Rusko
Nejvíce jaderných hlavic na světě má podle SIPRI Rusko, celkem 5459. Moskva je spolu s USA klíčovým aktérem mezinárodních jednání o kontrole zbrojení, zároveň však v posledních letech přistoupila k rozsáhlé modernizaci a zdůrazňuje význam jaderných zbraní ve své vojenské doktríně.
Strategicky hrají jaderné síly pro Rusko roli hlavní pojistky proti převaze NATO. Země se opírá o kompletní jadernou triádu a investuje do nových typů zbraní, včetně hypersonických systémů či podmořských prostředků s jaderným pohonem. Kreml vnímá jaderný arzenál nejen jako prostředek vojenského odstrašení, ale i jako politický nástroj, který posiluje jeho globální postavení.
