Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta. Ve své jarní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise, která v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.
Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.
Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt klesne o 4,3 procenta. Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.
Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. „Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit,“ prohlásil dnes Dombrovskis.
