Jde o nejvyšší počet obětí extrémního horka, jaký byl v zemi zaznamenán za posledních 20 let, uvedla agentura AFP. Za kalamitou stojí to, že během nejteplejšího období v roce (květen a červen) jsou teploty ještě několik stupňů nad normálem a dosahují 45 až 48 stupňů.
Horko je smrtelné pro lidi bez domova a dělníky na stavbě, kteří si kvůli starosti o rodinu nemohou dovolit vysadit a přijít o denní mzdu v typické výši 200 rupií (80 korun) na den. Problémem je i nedostatek vody ve městech, které navíc zápasí s až desetihodinovými výpadky elektřiny způsobenými chatrným stavem sítě, jež je navíc přetížena chodem klimatizacíi a větráků. Horko na mnoha místech roztavilo asfalt a rozmazalo dopravní značení na silnici.
Sezonní monzunové deště by k jihoindickému pobřeží měly dorazit na konci týdne, sever země s hlavním městem Dillí si však na ně bude muset počkat ještě několik dnů až týdnů. Pro Indii jsou v tomto období typické horké dny s teplotami nad 40 stupňů spojené s horkými a suchými větry vanoucími z pouštního státu Rádžasthán.
I na Indii extrémní vedra
Současné teploty okolo 45 stupňů, které trvají již několikátý den za sebou, jsou ovšem i pro indický subkontinent extrémní. Zdejší meteorologové zaznamenali v posledních letech početní nárůst těchto horkých dní. Mnozí jej dávají do souvislosti s klimatickým jevem El Nino, který ohřívá Tichý oceán a do této oblasti obvykle vnáší sucho a rekordní teploty.
Ačkoli statistiky o úmrtích jsou v Indii nepříliš spolehlivým ukazatelem, podle odhadů zemřelo od devadesátých let na následky horka a sucha okolo 20 tisíc lidí. K největšímu počtu úmrtí došlo v roce 1995, kdy zemřelo skoro 1700 osob. Letošní odhady ztrát na životech jsou zatím o 200 nižší, stále však narůstají. Horkých a suchých dnů přibývá minimálně od roku 2012.
