Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií.
Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila v meziročním srovnání na 5,5 procenta z červencových 5,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 4,3 procenta.
Ceny energií se v srpnu meziročně zvýšily o 38,3 procenta, tempo jejich růstu mírně zpomalilo z červencových 39,6 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o pět procent a ceny služeb o 3,8 procenta.
Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 25,2 procenta. O více než 20 procent ceny vzrostly také v Litvě a Lotyšsku. Nejnižší byla inflace ve Francii, kde činila 6,5 procenta.
Zpřesněnou zprávu s dalšími podrobnostmi a údaji za celou Evropskou unii zveřejní statistický úřad 16. září.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen v červenci poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. Analytici očekávají další výrazný růst úroků v září.
