Inflace v Evropě zrychluje, cíl ECB se nedaří splnit. Nejvíce rostou ceny na Balkáně
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 2,8 procenta z červnového tempa 2,6 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. V Česku inflace podle Eurostatu vzrostla na 2,5 procenta z červnových 2,2 procenta.
Eurostat rovněž potvrdil svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce, podle kterého meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 2,6 procenta z červnového tempa 2,5 procenta. Inflace v zemích používajících euro tak stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).
V rámci EU se v červenci s nejvyšší inflací potýkalo Rumunsko, kde meziroční růst cen zrychlil na 5,8 procenta z červnových 5,3 procenta. Za Rumunskem následovaly Belgie (5,4 procenta) a Maďarsko (4,1 procenta).
Nejnižší byla inflace naopak ve Finsku, kde se ceny meziročně zvýšily o půl procenta. To je stejné tempo jako v červnu. Pod jedním procentem se inflace v červenci nacházela rovněž v Lotyšsku, kde činila 0,8 procenta. V Dánsku se pak nacházela na rovném jednom procentu.
Meziroční míra inflace se v červenci proti červnu zvýšila ve 14 členských zemích EU. V devíti členských zemích klesla, zatímco ve čtyřech zůstala beze změny, upozornil Eurostat.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, až letos na začátku června se Rada guvernéru podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak dostala na 4,25 procenta. V červenci ECB ponechala úroky beze změny, nevyloučila však jejich snížení na zářijovém zasedání.
ČSÚ před týdnem oznámil, že spotřebitelské ceny v Česku v červenci podle národní metodiky výpočtu meziročně stouply o 2,2 procenta po červnovém dvouprocentním růstu. Eurostat používá jinou metodiku, která pracuje s harmonizovanými údaji, aby byly údaje za jednotlivé členské země srovnatelné.
Česká národní banka (ČNB) na začátku srpna snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Zpomalila tak uvolňování měnové politiky, když předtím letos čtyřikrát úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent.
VIDEO: Ekonom Jan Švejnar v pořadu FLOW
