Grímsson, který je v čele ostrovního státu 16 let, vybojoval na další čtyři roky již pátý mandát. V letošním novoročním poselství přitom tvrdil, že znovu kandidovat nebude. Názor změnil až na jaře, když petici za jeho opětovné zvolení podpořilo na 30 tisíc občanů, tedy prakticky každý desátý Islanďan.
Poprvé byl Grímsson zvolen do prezidentské funkce v roce 1996. Jeho nynější vítězství bylo považováno prakticky za jisté, neboť prezident je mezi obyvateli třísetdvacetitisícového Islandu mimořádně populární díky svému postoji během finanční krize v roce 2008.
Hlava státu se před čtyřmi lety postavila proti představě, že islandští daňoví poplatníci nahradí britským a nizozemským investorům škody ve výši pěti miliard dolarů (přes 98 miliard korun) způsobené krachem islandské internetové banky Icesave. Grímsson tehdy poprvé v historii země využil prezidentské pravomoci zamítnout zákon schválený parlamentem - v takovém případě musí v referendu rozhodovat voliči a ti prezidentův postoj podpořili.
Staronový prezident, který byl v letech 1988 až 1991 ministrem financí, se na rozdíl od islandské vlády staví proti připojení země k Evropské unii. Island se již přes dva roky potýká s hlubokou hospodářskou recesí související s krizí globální, ze které se začíná vzpamatovávat díky svému tradičnímu rybolovnému průmyslu a například také cestovnímu ruchu.