Zvednutím ruky podpořilo navržená úsporná opatření 29 zákonodárců, 27 jich bylo proti. Debata, která hlasování předcházela, byla velmi napjatá a protahovala se, nicméně se předpokládalo, že 56členný parlament nakonec plán schválí.
Vláda se původně snažila zákonodárný sbor obejít, ale nepodařilo se jí to. Proto členy parlamentu varovala, že v případě neschválení záchranného plánu by zemi hrozil ekonomický kolaps a nejspíš i odchod z eurozóny. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis. Po schválení plánu by první peníze z půjčky Kypr mohl získat již polovině května, řekl mluvčí kyperské vlády Christos Stylianidis.
Kyperský parlament již jednou záchranný plán odmítl. V polovině března poslanci smetli ze stolu opatření, které předpokládalo bezprecedentní zdanění všech vkladů, tedy včetně těch do 100 tisíc eur, na které se v Evropské unii vztahuje povinné pojištění.
Nynější podmínky finanční pomoci od eurozóny a MMF stanoví, že Nikósie musí k desetimiliardové půjčce vlastními silami obstarat dalších 13 miliard eur. Právě tato podmínka se stala ostrým terčem kritiky politiků i veřejnosti. V rámci dohody totiž bude muset Kypr mimo jiné zabavit v domácích bankách část vkladů nad 100 tisíc eur. V zemi stále platí limit na výběry z bankomatů, každý si může vyzvednout jen 300 eur denně.