Žhavé zlato kilometry pod zemí. Čeští krtci vyvrtali nezávislost na energiích z Ruska
- Horká voda z hloubky přes tři kilometry brzy nahradí ruský plyn a začne ekologicky vytápět slovenské Košice.
- Čeští těžaři ze skupiny MND dokončili unikátní vrty pro horkovod, který zajistí Slovensku energetickou stabilitu.
- Investice za miliony eur s podporou evropských fondů ukončí dvacetileté čekání na využití žhavého pokladu v podzemí.
Na první pohled by si člověk mohl myslet, že na poli kousek od Ďurkova hledají ropu nebo zemní plyn. Několik desítek metrů vysoká těžební věž, stovky tun oceli, nepřetržitý provoz a technici sledující monitory s údaji připomínají klasická ropná pole známá z filmů a televizních reportáží. Jenže se tu netěží ropa ani plyn. Cílem je něco zdánlivě obyčejnějšího, zato velice strategického. Je to horká voda.
Vítejte na východě Slovenska, pár kilometrů od Košic a zhruba hodinu a půl jízdy od ukrajinských hranic. Více než 3,5 kilometru pod povrchem se zde nachází geotermální rezervoár s vodou o teplotě přes 135 stupňů Celsia. Její teplo má během několika let začít vytápět velkou část Košic a snížit závislost druhého největšího slovenského města na dovážených fosilních palivech. Projekt je o to zajímavější, že zásadní roli u toho sehrávají Češi.
Stejný vrt, jen jiné médium
Tři vrty, jejichž slavnostnímu předání přihlížel i reportér e15, zhotovila společnost MND Drilling & Services ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka. Na straně investorů projektu (v rámci společnosti Geoterm Košice) figuruje spolu se slovenským ministerstvem hospodářství i Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského (spolumajitele provozovatele webu e15).
Vrtná souprava, která dnes stojí na poli mezi Košicemi a malebnými Slanskými vrchy, vypadá téměř totožně jako zařízení používaná při těžbě ropy nebo zemního plynu. „Laik by rozdíl prakticky nepoznal. Souprava je pořád stejná. Ať vrtáte ropu, plyn nebo geotermální vodu. Rozdíl je hlavně v tom, jaký je cíl vrtu a jaké parametry musí splňovat,“ vysvětluje kousek od věže pro e15 Jan Duroň, vedoucí úseku vrtání společnosti MND Drilling & Services.
Tato investice vyjde na 35 milionů eur (zhruba 875 milionů korun), z čehož 18 milionů eur dorazí z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci EU. Nyní bude probíhat výstavba výměníkové stanice a skoro 16kilometrového horkovodu do Košic. Teplo by mělo proudit do domácností začátkem roku 2029 a celkový výkon by měl dosáhnout 30 MW.
V první fázi mají vrty pokrýt přibližně pětinu spotřeby tepla města, s dalším rozvojem projektu až 55 procent jeho potřeb. Emise oxidu uhličitého by se měly snížit o 600 tisíc tun ročně. Celá investice (i s původními vrty z konce 90. let) pak dohromady bude stát 130 milionů eur (zhruba 3,2 miliardy korun), z čehož 1,4 miliardy korun uhradí evropské fondy.
20 let čekání
Na projekt lze nahlížet i symbolicky, neboť ukazuje, jak se proměňuje chování Evropy v oblasti energetiky. Technologie, která desítky let pomáhala hledat uhlovodíky, dnes nachází nové cesty, jak na nich být méně závislá. V době, kdy Evropané řeší dopady ruské invaze na Ukrajinu, energetickou bezpečnost a aktuálně i nervozitu na trzích vyvolanou konfliktem v Íránu, projekt u Košic získává význam přesahující běžnou investici do obnovitelných zdrojů.
Geologové věděli o potenciálu košické lokality už na přelomu tisíciletí. Tehdy vznikly první průzkumné vrty, které potvrdily existenci významného geotermálního zdroje. Projekt však skončil v šuplíku. Proč? Plyn i uhlí, na kterých jsou Košice závislé, vycházely levněji oproti vybudování geotermálních zdrojů.
Jenže dějinné události, které v uplynulém období nastaly, ukázaly, jak je závislost na těchto fosilních palivech, navíc z politicky nestabilních zemí, nevyzpytatelná. Nejen strategicky, ale i ekonomicky. „Od roku 2020 jsme byli svědky toho, jak jsou ceny plynu velmi nestabilní. Uvědomili jsme si, že by bylo dobré stabilizovat cenu tepla domácím zdrojem, který nezpůsobuje stres ani riziko, že nebude dostatek paliva,“ říká generální ředitel Geoterm Košice Roland Karkó.
Ficovi na truc
Na záznam to oficiálně nikdo nepřiznal, ale roli mohly sehrát i geopolitické důvody a dlouhodobá orientace garnitur premiéra Roberta Fica na Moskvu. Plyn a uhlí do Košic směřovaly zejména z Ruska. Navzdory tomu, že má projekt podporu slovenské vlády, nešlo se ubránit spekulacím, proč se slavnostního předání zhotovených vrtů – navíc za hojné účasti novinářů a kamer – neúčastnili tamní politici. Navíc pár měsíců před komunálními volbami.
Právě pandemie covidu, prudký růst cen energií a následně ruská invaze na Ukrajinu změnily způsob, jakým se na podobné projekty začali dívat investoři, teplárny i někteří politici. „Válka a celková nestabilita kolem plynu, ropy i uhlí ukázaly, jak důležité je mít vlastní zdroje. Tento projekt je jednou z odpovědí na tuto situaci,“ říká Karkó.
Stejný moment připomíná i Duroň. „Když byl plyn z Ruska levný, nebylo to ekonomicky zajímavé. Díky energetické krizi se projekt znovu probudil a dostal se až do této finální fáze,“ konstatuje.
Slovensko, podobně jako většina evropských zemí, disponuje jen omezenými domácími energetickými zdroji. Ve výrobě elektřiny těží především z jádra a vodních elektráren, vytápění měst však zůstává do značné míry závislé na dováženém plynu. „Každý domácí zdroj má svou váhu. Ať už energie přichází odkudkoliv, domácí zdroj znamená větší energetickou bezpečnost,“ říká Oto Halás, jeden z duchovních otců projektu, kterému se věnuje přes 20 let.
Lego z Česka
Jak už bylo zmíněno, zhotovitelem vrtů je společnost MND Drilling & Services ze skupiny KKCG. Ta měla za úkol dostat se do hloubky přes 3,5 kilometru a ověřit, zda geologické modely odpovídají realitě.
Dominantou staveniště je vrtná souprava Bentec 350. Na Slovensko ji společnost MND dopravila z jižní Moravy po částech. Celý kolos vážící kolem 500 tun bylo nutné rozebrat na desítky modulů a převézt přibližně osmdesáti kamiony. „Říkáme tomu lego systém. Souprava se skládá z jednotlivých částí, které se na místě poskládají dohromady,“ popisuje Duroň.
Samotné rozložení, transport a opětovné sestavení soupravy zabere přibližně dva týdny. Na vrtné plošině následně pracují čtyři směny a vrtání probíhá nepřetržitě, čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Soupravu obsluhuje celkem 45 pracovníků. Souprava je elektrická, podle Duroně dělá větší hluk nedaleká dálnice. Vrtání bylo zahájeno v říjnu loňského roku, na konci letošního května se práce dokončily. Životnost geotermálních vrtů je několik desítek let.
Jak vypadá práce kilometry pod zemí? „Pod zemí nic nevidíme, nemáme tam kameru. Máme pouze senzory a data. Podle tlaků, teplot a dalších parametrů musíme poznat, co se děje několik kilometrů pod námi,“ vysvětluje Duroň.
Ani moderní technologie nezaručují úspěch. Během vrtání narazili odborníci na geologickou vrstvu agresivních jílovců (typ usazené horniny, která bobtná a může ucpat vrt, pozn. aut.), kterou původní modely nepředpokládaly. „Potvrdilo se, že nikdo nedokáže stoprocentně předpovědět, co se bude dít tři nebo čtyři kilometry pod zemí. Vždy existuje technické i ekonomické riziko,“ líčí Radovan Jedlička, vedoucí obchodních aktivit MND Drilling & Services.
„Každý“ náhle mluví o hlubinné geotermii
Nakonec se však podařilo provrtat do cílových dolomitových struktur. Když vrt dosáhl konečné hloubky 3606 metrů, ukázalo se, že geologické předpoklady byly správné. Na povrch začala proudit voda o teplotě 135 stupňů Celsia a průtoku přibližně 55 litrů za sekundu. Teplota a průtok přitom rozhodují o tom, zda se z geologického objevu stane skutečný energetický zdroj.
Geotermální energie se od většiny obnovitelných zdrojů značně liší. Nevadí jí noc ani bezvětří. Neřeší oblačnost, výkon fotovoltaických elektráren ani výrobu z větrníků. Funguje nepřetržitě. „Hlubinná geotermie je jedním z nejstabilnějších alternativních zdrojů energie. Není závislá na slunci ani větru a po dokončení má minimální dopad na okolní krajinu,“ popisuje Jedlička z MND.
Podle něho je kombinace bezemisního provozu, stabilní výroby a energetické bezpečnosti důvodem, proč zájem o hlubinnou geotermii v Evropě rychle roste. Láká nejen politiky a experty, ale rovněž investory. Domácnostem to zase přinese stabilnější cenu tepla. „Geotermální energie bude výrazně levnější než teplo z plynu. A hlavně je její cena stabilní. Nemění se podle vývoje cen zemního plynu ani podle geopolitických konfliktů,“ vysvětluje Halás.
Projekt v Košicích poslouží MND jako vývozní reference v zahraničí, protože v Evropě rychle roste zájem o hlubinnou geotermii. „Pro nás je to velmi důležitá referenční zakázka. Geotermie vyžaduje schopnost dodat celý projekt na klíč a právě to jsme si v Košicích ověřili,“ míní Jedlička. Aby projekt fungoval ekonomicky, je stěžejní, aby se v okolí vrtu nacházel i dostatečně velký odběratel. V případě vrtů v Ďurkově jde o Košice s 222 tisíci obyvateli.
Nejvíce z toho mohou těžit Maďaři a Němci
„Slovensko sice disponuje značným geotermálním potenciálem a mnoha lokalitami vhodnými pro hlubinné vrty, avšak ekonomická návratnost těchto projektů je silně závislá na blízkosti velkých odběratelů energie. Pro zajištění rentability je klíčové, aby se v okolí vrtů nacházela aglomerace schopná efektivně spotřebovat vyprodukovanou energii,“ míní člen představenstva Geoterm Košice Gabriel Beer a též předseda nadace EPH.
Podle Jedličky z MND patří mezi nejperspektivnější evropské regiony především Maďarsko a oblast kolem Mnichova. Obě lokality spojuje vhodná geologie i velká města schopná odebrat velké množství tepla. „V okolí Mnichova je geotermální potenciál velmi významný a současně tam existuje silná poptávka po teple. Podobně je na tom Maďarsko, kde se geotermie využívá pro vytápění měst už řadu let,“ dodává.
Ještě před pár lety by se na takový projekt pohlíželo zejména skrze ekonomické parametry a optikou co nejrychlejší návratnosti. Jenže situace se ve světě změnila, dochází k proměně světového řádu, a to se týká pochopitelně i Evropy. Takže pokud se dříve cena energie počítala zejména v eurech za megawatthodinu, dnes je do sumy nutné počítat i položky za bezpečnost, stabilitu dodávek a nezávislost. I to je důvod, proč se po dvou dekádách odbrzdilo vrtání u Ďurkova.
