Ve studii zveřejněné v americkém časopise Journal of gerontology vědci z francouzského ústavu pro biomedicínu a epidemiologii ve sportu IRMES se domnívají, že tento poznatek posiluje argumenty, že život současného člověka má své hranice, informovala agentura AP.
Vědci zkoumali všech 1205 „superstoletých“ (125 mužů a 1080 žen), jejichž datum narození bylo úředně potvrzeno a kteří zemřeli v letech 1899 až 2013. Pozorovali také 19 tisíc sportovců, kteří se zúčastnili olympijských her od roku 1896 a zemřeli před koncem loňského roku. Tito sportovci žili zpravidla déle než jejich příbuzní.
Podle vedoucí výzkumu Juliany Anterové-Jacqueminové žádný elitní sportovec navzdory zdravému životnímu stylu dodnes nepřekročil 110. rok života - ten nejstarší zemřel ve věku 105 let. A u „superstoletých“ doposud nikdo nebyl s to dobýt rekord dlouhověkosti Francouzky Jeanne Calmentové, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let. Jedna osoba se dožila 119 let, zbytek zemřel nejvýše ve 115 či 116 letech.
Strop daný genetickým vybavením a klesající kvalitou životního prostředí
Podle Anterové-Jacqueminové lidstvo tak patrně dospělo k fyziologickému věkovému „stropu“, který je dán genetickým vybavením a je také ovlivňován klesající kvalitou životního prostředí.
Vědci připouštějí, že počet monitorovaných lidí je „relativně nízký“ a že jejich zjištění mohou být v budoucnu překonána vlivem zatím neznámých faktorů. Pozitivem pro lidi lpící na životě je neustále se prodlužující průměrná délka života zejména v rozvinutých zemích, která dává šanci stále více lidem dosáhnout dosavadní maximální délky života.
V posledních letech prudce vzrostl počet lidí dožívajících se sta až 110 let. V Japonsku žilo loni v září už skoro 55 tisíc osob starších sta let, ve Francii jich loni bylo 16200. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplatila letos v červnu důchod 920 stoletým a víceletým občanům.
Každý sedmý člověk má geny na dožití se sta let