IKEA v Česku prudce oslabuje. Už probublává krize, varují nábytkáři

Je to paradox. Ačkoliv byly české domácnosti hlavním motorem růstu tuzemské ekonomiky v posledních dvou letech, své peníze rozhodně neutrácely a neutrácejí v obchodech s nábytkem. Platí to jak pro největšího hráče, IKEA, tak i pro celý trh. Ten hlásí mimořádně tvrdý propad, jenž výrazně překonal očekávání. 

Švédský gigant předstoupil před česká média z vlastní iniciativy začátkem února. Na tiskové konferenci se pochlubil rekordním 13miliardovým obratem a jeho tříprocentním růstem. Zda takové tržby vedly ke zisku či ztrátě, tehdy nekomentoval. Generální ředitelka Erika Intisová pro Česko, Maďarsko a Slovensko pouze uvedla, že „hospodářské výsledky vnímá jako důkaz silné pozice na českém trhu a blízkosti zákazníkům“. 

Z aktuálně zveřejněné výroční zprávy ve sbírce listin ovšem vyplývá, že si společnost v Česku významně pohoršila. Provozní zisk se jí propadl o 29 procent na 1,04 miliardy korun, čistý zisk o 36 procent na 748 milionů. Stalo se tak v posledním uzavřeném finančním roce, jenž končil loni v srpnu. Tedy v období, ke kterému se vztahoval i mírný růst tržeb. Pokles čistého zisku IKEA tak trvá druhým rokem v řadě, a navíc zrychluje z předešlých 14 procent na loňských 36. 

Obchodní domy IKEA čelí propadu ziskovosti

„Čelili jsme pokračujícím nákladovým tlakům napříč celým hodnotovým řetězcem – zejména v oblasti logistiky a vstupních materiálů, které se promítly do nákupních cen našich výrobků. Zároveň jsme se vědomě rozhodli významnou část těchto nákladů nepřenášet plně na zákazníky,“ vysvětluje propad zisků finanční ředitel Jan Váchal.

K letošnímu roku vyhlíží opatrně. „Jsme si vědomi pokračujících globálních makroekonomických výzev, které ovlivňují dodavatelské řetězce, politickou nestabilitu v regionu střední Evropy a slabší spotřebitelskou důvěru přetrvávající z předchozích let,“ uvádí ve zprávě.

Čtveřice obchodních domů IKEA v Praze, Brně a Ostravě přitom zdaleka není prázdná, naopak. Navštívit je mělo 9,4 milionu zákazníků, meziročně o dvě stě tisíc více, což naznačuje i mírný růst tržeb. Výzvou je však ziskovost. Letos se chce IKEA zaměřit na vaření a stolování.

„Letos zatím pozorujeme stabilizaci zákaznického chování a postupné oživení zájmu v některých kategoriích. Zákazníci však nadále zůstávají citliví na cenu a pečlivě zvažují své výdaje, což se promítá do struktury nákupů i celkové dynamiky trhu,“ konstatuje Váchal. Nábytkářský kolos v minulosti zamýšlel opřít další tuzemskou expanzi i o výstavbu pátého velkého obchodního domu, plán ale vzdal.

Není zdaleka jediným, kdo čelí potížím. „Loňský rok dopadl nejhůře, co pamatuji,“ říká tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš. Propadla se jak výroba nábytku v Česku, tak jeho prodej. Konkrétně výroba o téměř tři miliardy na necelých 50 miliard a prodej o 1,4 miliardy na více než 43 miliard. 

„A to je hodně. Takhle silný propad jsme nečekali. Průvodním jevem nastávajících krizí bývá, že se začne prodávat méně levnějšího zboží, zatímco si bohatší zákazníci dál dopřávají kvalitnější zboží. A to je scénář, který se začíná naplňovat,“ dodává Lukeš.

„Zákazníci dnes při výběru více zvažují poměr ceny a kvality a své nákupy plánují promyšleněji,“ říká marketingová ředitelka ASKO-NÁBYTEK Andrea Štěpánová s tím, že i na tento řetězec měl propad trhu dopad. Prozatím ho nevyčísluje.

Nečekaný náraz nábytkářského trhu přitom přišel ještě před útokem Spojených států a Izraele na Írán. Tedy před blokádami Hormuzského průlivu, kvůli kterým výrazně zdražila ropa a částečně i energie. Výroba nábytku je energeticky náročná hlavně u dřevotřísky, skla, kovových dílů, lakování nebo sušení dřeva. 

Dražší ropa se zase promítá do cen pěn, plastů, lepidel, laků, fólií, textilií či obalů. Výsledkem mohou být dražší matrace, sedačky, kuchyně i plochý nábytek, tedy skříně, stoly nebo například police. „Když to řeknu diplomaticky, zlepšení na trhu s nábytkem letos zatím rozhodně vidět není,“ odpovídá Lukeš na otázku ohledně nejnovějšího vývoje.

Byly to přitom právě domácnosti, které svou spotřebou – slovy Českého statistického úřadu – „táhly“ růst českého HDP v minulých dvou letech. „Utrácejí více než dříve. Mzdy totiž rostou rychleji než ceny. Pozvolna se snižuje velmi vysoká a nadprůměrná míra úspor, která stoupla během předchozích let. Domácnosti už nejsou tak opatrné, což vede k vyšším útratám v obchodech,“ potvrzuje hlavní ekonom Deloitte David Marek. 

Důvod, proč se tak výrazně rozchází rostoucí útraty domácností a zhoršující se výsledky nábytkářů, je neznámý i samotným obchodníkům. Částečně si rozpor vysvětlují tím, že zdaleka ne všechny prodeje směřují k soukromým zákazníkům. Klientelu tvoří také banky, úřady, hotely či restaurace. Například v případě IKEA však vytváří běžný soukromý zákazník – domácnost – asi osmdesát procent tržeb. „Mezi nejvýznamnější patří zejména segment služeb, kanceláře a rezidenční výstavba,“ uvádí mluvčí Nicol Richterová. 

Nábytek a dopady inflace

K významným českým výrobcům nábytku patří například Blanář, HON, JECH, RIM nebo BJS. Poslední uvedený vyrábí především bílý lakovaný nábytek výhradně pro IKEA. I ziskovost BJS loni utrpěla. Zatímco tržby vzrostly o osmnáct procent na dvě miliardy, čistý zisk klesl o čtrnáct procent na necelých 58 milionů. 

Domácnostem přitom nemusí příznivá nálada k utrácení vydržet věčně. Inflace v Česku zrychluje. Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly meziročně o 2,5 procenta, oproti minulému měsíci o půl procenta. Důvodem byly hlavně dražší pohonné hmoty v důsledku situace v Hormuzském průlivu. 

Podle Marka by tak důsledky konfliktu na Blízkém východě mohly zpomalit letošní růst českého HDP o nižší desetiny procenta, tedy zhruba ke dvěma procentům.