Zhruba 90 procent dodatečné peněžní likvidity, jejíž pomocí Evropská centrální banka (ECB) podporuje ekonomiku eurozóny, se vrší v pěti nejbohatších zemích eura a nemíří tam, kde by jich bylo více zapotřebí. Uvádí se to ve studii ECB.
Znamená to, že banky v bohatých zemích stále nejsou ochotny půjčovat bankám v jiných zemích a že cíl vytvořit v eurozóně bankovní unii je stále v nedohlednu, uvedla agentura Reuters.
Podle studie se peníze, které ECB posílá od roku 2015 do ekonomiky formou levných úvěrů bankovnímu sektoru a zejména rozsáhlými nákupy dluhopisů, hromadí v Německu, Francii, Nizozemsku, Lucembursku a Finsku. ECB to označuje za důsledek přetrvávající "rizikové averze" bank k půjčování do rizikovějších zemí eurozóny téměř deset let od globální finanční krize. ECB se přitom od té doby snaží, aby tento trend uzavírání se bank do národních ekonomik oslabila, a aby tak z jejích podpůrných opatření mělo prospěch co nejvíce členů měnové unie.
"Zdá se, že všeobecný nárůst rizikové averze po finanční krizi a konzervativnější limity interních rizik stále omezují přeshraniční toky likvidity a její mezibankovní redistribuci v rámci eurozóny," uvedli autoři studie.
ECB od roku 2015 vytvořila levnými úvěry a nákupy dluhopisů u bank dodatečnou likviditu v sumě 1,5 bilionu eur (zhruba 40 bilionu Kč). Podle studie skončilo 60 procent z těchto peněz v Německu, kde má své účty velká řada prodejců dluhopisů, zejména britských bank. Dalšími 20 procenty se na tomto objemu podílí Francie.
TOP 09 by chtěla platit v Česku eurem. Podívejte, jaké k tomu uvádí důvody:
