Jednou z hlavních tezí vojenské doktríny je podle oficiální zprávy „odmítnutí neutrality Ukrajiny a obnovení strategického kurzu na euroatlantickou integraci“.
Ukrajina do loňského převratu označovala postavení mimo vojenské bloky za základ své politické orientace. Pád proruského prezidenta Viktora Janukovyče ale přinesl zásadní změnu, kterou Kyjev kromě vojenské doktríny zakotvil i v ústavě.
Doktrína obviňuje Rusko, že hromadí vojska při ukrajinských hranicích, militarizuje anektovaný Krym a dál udržuje své jednotky v moldavském Podněstří, které s Ukrajinou sousedí
Vojenská doktrína stanoví, že klíčovým úkolem je obnovení státní svrchovanosti a územní celistvosti země a „komplexní reforma systému národní bezpečnosti na úroveň přijatelnou pro členství v Evropské unii a NATO“. Dalším cílem je reforma ozbrojených sil a jejich přiblížení standardům armád Severoatlantické aliance.
Doktrína obviňuje Rusko, že hromadí vojska při ukrajinských hranicích, militarizuje anektovaný Krym a dál udržuje své jednotky v moldavském Podněstří, které s Ukrajinou sousedí. Hrozbou jsou pro Ukrajinu i bojové operace separatistů na Donbasu, jejichž cílem je podle doktríny destabilizace sociálních a politických poměrů v zemi.
Mezi scénáři, které mohou přímo ohrozit ukrajinskou bezpečnost, je na prvním místě „rozsáhlá vojenská agrese Ruska“, praví se v dokumentu.
