Moskva již dříve kritiku opakovaně odmítla a podle agentury Interfax obvinila NATO, že svými akcemi v Pobaltí naopak aliance podrývá stabilitu severní Evropy.
„Ruské agresivní akce podkopaly euroatlantickou bezpečnost,“ prohlásil Stoltenberg den před jednáním ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu. Aliance podle něj dál sleduje ruské významné vojenské posilování okolo Ukrajiny i na jejím území. Podle generálního tajemníka NATO porušuje Rusko mírové dohody z Minsku a nadále podporuje proruské separatisty na východě ukrajinského území. Aliance naopak uznává ukrajinskou územní celistvost, nezávislost a suverenitu.
Ruské agresivní akce podkopaly euroatlantickou bezpečnost
Rusko výrazně zvýšilo své aktivity u vzdušných hranic NATO, připomněl Stoltenberg. Uvedl, že letos kvůli ruským letadlům musely alianční stíhačky do vzduchu ve více než 400 případech. „Je to o 50 procent víc než loni. A v Pobaltí to bylo ještě víc,“ řekl.
Ruská letadla se podle Stoltenberga většinou pohybují v mezinárodním vzdušném prostoru, a neporušují tak mezinárodní pravidla. V některých případech ovšem vzdušný prostor zemí NATO narušila. „Chovají se způsobem, který je někdy velmi agresivní,“ podotkl generální tajemník aliance.
Létají blízko aliančních lodí
Problémem podle něj nejsou jen počty takových incidentů, ale také podoba letů. Letouny se prý pohybují velmi blízko aliančních lodí, létají bez oznámených letových plánů či bez zapnutých odpovídačů (přístrojů umožňujících obsluze radarů identifikovat letící stroj) a nekomunikují s civilním řízením letového provozu. Rusko by se podle Stoltenberga mělo chovat odpovědněji. Větší průhlednost by podle něj snížila riziko nehod či incidentů, které by pak mohlo být složité dostat pod kontrolu.
V reakci na ruské chování se už v září aliance na summitu ve Walesu dohodla na vzniku sil velmi vysoké připravenosti. Tyto „hrotové“ jednotky, schopné na území členského státu zasáhnout v řádu dní, by měly začít existovat v roce 2016.
NATO zřejmě využije české výsadkáře
Do té doby aliance zvýší připravenost části už existujících sil rychlé reakce, řekl Stoltenberg. „Je to most, dočasné řešení,“ poznamenal. Tři členské země - Německo, Nizozemsko a Norsko - se už přispět rozhodly, další o věci jednají. „Budeme tak lépe připraveni vypořádat se s každou krizí, ke které dojde na našich hranicích,“ poznamenal generální tajemník NATO.
Podle diplomatických zdrojů ČTK je velmi pravděpodobné, že součástí těchto prozatímních sil bude také až 150 českých výsadkářů. Praha totiž pro síly rychlé reakce jako takové v příštím roce vyčleňuje podle plánu asi 1500 vojáků.
Rusko alianční akce u svých hranic kritizuje. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov prohlásil, že NATO ohrožuje stabilitu severní Evropy svými vojenskými manévry v tomto regionu a také tím, že do pobaltských republik „přemísťuje letadla schopná nést jaderné zbraně“. „Skutečnost je mimořádně špatná,“ řekl Meškov v rozhovoru s agenturou Interfax. „Ruské úřady rozhodně podnikají a budou podnikat maximum, aby zajistily bezpečnost Ruska a jeho občanů,“ dodal.
