Nezdar červnového startu lodi Dragon způsobila asi prasklá vzpěra

Exploze rakety Falcon 9 a nákladní lodě Dragon soukromé společnosti SpaceX

Exploze rakety Falcon 9 a nákladní lodě Dragon soukromé společnosti SpaceX Zdroj: ctk/AP

Prasklá ocelová vzpěra byla s největší pravděpodobností příčinou neúspěchu pokusu nákladní lodě Dragon soukromé společnosti SpaceX o start z Mysu Canaveral na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Nosná raketa Falcon 9 na konci června explodovala zhruba dvě a půl minuty po vypuštění.

Majitel společnost SpaceX Elon Musk v pondělí místního času uvedl, že s těmito asi 60 centimetrů dlouhými a tři centimetry silnými vzpěrami nikdy v minulosti žádné problémy nebyly. Při vzletu lodi na konci června se ale jedna z nich pravděpodobně odlomila, a zapříčinila tak uvolnění héliové tlakové láhve, která následně vystřelila vysokou rychlostí a způsobila explozi nádrže s tekutým kyslíkem.

„Vypadá to tak, že (vzpěra) byla špatně vyrobena,“ uvedl Musk s tím, že se ale stále jedná pouze o předběžné výsledky vyšetřování nehody. Do budoucna chce SpaceX používat jiné vzpěry a všechny navíc individuálně testovat. V důsledku nehody se příští start lodi Dragon opozdí. Na oběžnou dráhu se vydá podle Muska „nejdříve v září“.

Vypadá to tak, že (vzpěra) byla špatně vyrobena

Dragon je v současnosti jediným nákladním plavidlem, které je určeno k opětovnému přistání na Zemi. Evropské i ruské zásobovací lodě při návratu po vstupu do atmosféry shoří. Nezdařený start měl být sedmým zásobovacím letem Dragonu a 19. startem nosné rakety. Dosavadní lety byly vesměs úspěšné.

Dragon měl na orbitální komplex dopravit téměř 2,5 tuny nákladu, včetně zásob a dalších věcí nezbytných pro zajištění života posádky, materiálu pro vědecké výzkumy a také prvního ze dvou spojovacích adaptérů. Tyto adaptéry v budoucnu umožní přistávání nových komerčních lodí s posádkami, včetně CST-100 vyvíjené firmou Boeing a upravené verze lodi Dragon.

Na ISS je nyní tříčlenná posádka. Tvoří ji Rus Michail Kornijenko a Američan Scott Kelly, kteří na orbitálním komplexu stráví rok, a další ruský kosmonaut Gennadij Padalka. Zásoby jim v době neúspěšného startu měly vystačit ještě alespoň na čtyři měsíce, takže nezdar Dragonu pro ně neznamená žádný bezprostřední problém.