Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Aktivita vulkánu neklesá | E15.cz

OBRAZEM: Nejdelší erupce za posledních 500 let. Ostrov La Palma stále ohrožuje láva

ČTK, fry

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Aktivita sopky na španělském ostrově La Palma neustává. Deset týdnů trvající erupce se tak zřejmě stane nejdelší erupcí na tomto Kanárském ostrově za 500 let. V neděli navíc začalo ze sopky magma vyvěrat další puklinou a z leteckých záběrů je vidět, že se vytvořily dva nové proudy lávy. Informoval o tom deník El País.

„Bohužel předpověď je, že erupce v krátké době neskončí,“ uvedl Francisco Prieto z krizové štábu. Podle něj je pravděpodobné, že chrlení magmatu potrvá déle než 84 dní, což byla dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585. Dnes je 71. den současné erupce.

Sopka masivu Cumbre Vieja, jejíž erupce začala 19. září, minulý týden po několika dnech relativního klidu opět nabrala na síle. Vytvořil se nový lávový jazyk, který mimo jiné zničil fotovoltaickou elektrárnu a velký hřbitov, který už předtím zasypala masa sopečného popela.

Neslábne ani seizmická aktivita sopky. V pondělí zaznamenali dvě zemětřesení o síle 4,8 stupně, dosud nejsilnější otřesy během této erupce měly sílu pět stupňů.

Podívejte se na postup lávy ze sopky směrem k moři

Novým fenoménem, z něhož mají experti podle deníku El Mundo obavy, jsou drobné úlomky vulkanického skla, jimž se říká Peleiny vlasy, podle bohyně sopek a ohně z havajské mytologie. Některé jsou jen vlákna o průměru menším než milimetr. Mohou se šířit vzduchem několik kilometrů daleko a způsobit podráždění kůže či očí.

Láva ze sopky na ostrově La Palma za deset týdnů zaplavila přes 1150 hektarů, zničila přes dva tisíce budov a řadu banánovníkových plantáží. Erupce si zatím vyžádala jednu nepřímou oběť - před dvěma týdny zemřel starší muž, který odstraňoval sopečný popel ze svého domu. Místní úřady evakuovaly během erupce na 3000 lidí a opakovaně vyhlašují pro některé obce doporučení nevycházet z domu či vycházet pouze s respirátory kvůli zhoršené kvalitě vzduchu. V hotelech je nyní ubytováno na 520 lidí, kteří přišli o dům či se do něj nemohou vrátit a nemají jinou možnost bydlení.

Turistická atrakce

I když sopka Cumbre Vieja zpočátku turisty odrazovala, především kvůli možnosti nebezpečí, nyní se situace obrací a turisté začali na ostrov La Palma opět proudit právě kvůli vulkánu. Agentura Reuters uvedla, že tak činí kvůli tomu aby viděli živel na vlastní oči, ale také proto, aby pomohli vydělat místním obyvatelům, které katastrofa zasáhla.

„Snažíme se pomoci pasivně, tím, že se přijedeme na sopku podívat, protože to je jedinečná věc. Zároveň ale přispíváme tak, že utratíme peníze v hotelu, restauraci nebo půjčovně aut,“ říká Olga Reinosová z blízkého ostrova Fuerteventura.

Místní úřady sice do bezprostřední blízkosti masivu Cumbre Vieja, kde sopka chrlí lávu, nikoho nepouštějí, pro turisty ale připravily několik míst s dobrým výhledem, kde mohou sopku z bezpečí pozorovat. Na tato místa je navíc zdarma doveze kyvadlová doprava.

Sopka chrlí kouř do výšky několika kilometrů a některé letecké společnosti kvůl tomu musí rušit některé lety. I přesto však letiště zůstává zatím v provozu. 

Kromě cestovního ruchu stojí ekonomika ostrova také na pěstování banánů. Španělská vláda v této souvislosti již dříve schválila oostrovu La Palma pomoc ve výši stovek milionů eur. Ta má jít na pomoc nejen zemědělcům a rybářům, ale také lidem, jimž sopka vzala střechu nad hlavou.

Podívejte se na unikátní záběry fotografa a dronisty Petra Juračky, který letos v březnu navštívil Island, kde natočil záběry vulkánu Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir >>>

Vulkán živí „horká skvrna“

Najít příčinu neutuchající sopečné aktivity na ostrově La Palma se rozhodl španělský deník El País. Ten uvedl, že Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti směrem na východ zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes takzvanou horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů - Fuerteventury a Lanzarote. Naopak El Hierro a La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré bezmála 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma. V roce 2011 utvořil podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou ve skutečnosti obřími vulkány. Například La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ říká 79letý geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech. Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě turismu a skleníků s banánovníky.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ dodal Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja napáchal mnohem více škod, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách vulkanické aktivity, která na Kanárských ostrovech začala před více než 20 miliony let. Tento fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by Kanárské ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se zem vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ vysvětluje Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. Plantáže jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal Carracedo.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, protože sama o sobě nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, například relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Podívejte se na fotografie z místa dění:

Autor: ČTK, fry

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video