Na den přesně v roce 1980 vybuchla ve státě Washington na západě USA sopka Mount St. Helens. Exploze, která byla nejen sama o sobě nejničivější, ale doprovázel ji i největší sesuv půdy v historii USA, si vyžádal 57 lidských životů. Hora a její soptění jsou pro vědce dodnes záhadou.
Bylo to exploze, kterou vědci nečekali. Geologové Dorothy a Keith Stoffelovi si na ten den ráno dojednali narozeninový vyhlídkový let kolem sopky, která se už dva měsíce probouzela k životu. Zajistili si povolení pro přelet aktivního vulkánu u vládní agentury USGS, která má sledování sopek na starosti. I v onu neděli před odletem jim vědci potvrdili, že prostor v okolí vulkánu je bezpečný. „Hora byla tak klidná, že jsem skoro cítila zklamání,“ popsala své pocity z letu Dorothy Stoffelová pro magazín National Geographic.
To se ale brzy mělo změnit. Krátce po půl deváté místního času se země otřásla a následně se sesula celá severní stěna sopky. Geologové v malém letounu, kteří jen těsně unikli smrti, mohli jako první na světě zblízka pozorovat erupci sopky, kdy se obrovská energie neuvolnila tradičním směrem vzhůru, ale do strany do míst, kde se část hory sesula. Až poté začala Mount St. Helens chrlit lávu a oblaka sopečného prachu podobně, jako ostatní sopky.
„Jako geolog očekáváte, že sopky vybuchnou. Nečekáte, že se celé hory v okamžiku rozpadnou,“ prohlásila Stoffelová. Před erupcí měřila Mount St. Helens 2950 metrů, výbuch z její výšky odmazal více než 400 metrů. Energie uvolněná do strany v mžiku zničila les o rozloze 600 kilometrů čtverečních, což je více než území Prahy.
Výbuch zasáhl řídce osídlenou oblast, vyžádal si 57 obětí. Štěstím v neštěstí bylo, že v explozi došlo v neděli, kdy se na hoře nepohybovalo množství dřevorubců. Jedním z mrtvých byl i vulkanolog USGS David Johnson, který obsluhoval monitorovací zařízení na hoře. Paradoxně to byl on, kdo prosadil navzdory odporu části veřejnosti a místních podnikatelů zákaz vstupu do okolí Mount St. Helens. „Snížil tak počet obětí ze stovek či tisíců na několik desítek,“ uvádí USGS.
Mount St. Helens se dodnes řadí mezi nejnebezpečnější americké vulkány. Vědci se přitom stále zabývají otázkou, jak mohlo k takto masivnímu výbuchu dojít u sopky, která se nachází více než 40 kilometrů stranou od linie dalších sopek v Kaskádovém pohoří a navíc se leží na skalním masivu, který je příliš chladný na to, aby vytvořil magma nezbytné k silným výbuchům.
Poslední výzkum ukazuje, že vysvětlením by mohl být jakýsi podzemní kanál roztavené horniny směřující k nejbližší sousední sopce Mount Adams. Vědci nyní sopku sledují v rámci programu iMUSH a snaží se odhalit, co přesně určuje, kdy a jak Mount St. Helens opět vybuchne.
