Odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje, zdůraznil Tusk

Donal Tusk

Donal Tusk Zdroj: CTK

Odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje, vysvětlil předseda Evropské rady Donald Tusk, proč se rozhodl na okraj začínajícího summitu EU uspořádat schůzku řeckého premiéra Alexise Tsiprase se zástupci evropských institucí, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Tsipras podle něj o podobné jednání stál, neboť je přesvědčen o potřebě "neformálního dialogu" s hlavními věřiteli své země.

Tsipras chce požádat své partnery v EU o finance, které jeho země podle něj nutně potřebuje pro své fungování. Podle šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze začíná být situace „nebezpečná“.

Při příjezdu na summit Tsipras poznamenal, že EU potřebuje odvážné politické iniciativy, které jsou demokratické a respektují unijní smlouvy. „Tak budeme moci nechat krizi za námi a posunout se k růstu,“ prohlásil. Nejmenovaný řecký představitel dnes v Bruselu řekl agentuře Reuters, že země má nyní dostatek peněz, aby v pátečním termínu uhradilo 350 milionů eur (přes 9,5 miliardy korun) poslední splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Nepodporujeme odchod Řecka z eurozóny

Řecko původně nemělo být hlavním tématem dvoudenního summitu EU, který byl dnes zahájen v Bruselu, brzy ale začaly pronikat na veřejnost informace, že situace Atén nejspíš zastíní vše ostatní. Podle diplomatů si na formát schůzky s Řeky před začátkem summitu Tuskovi postěžoval belgický premiér Charles Michel i některé další země. Schulz to před novináři posléze komentoval poznámkou, že v unii mají i premiéři a prezidenti svobodu shromažďování.

Český premiér Bohuslav Sobotka svolání schůzky označil při příchodu na summit za „trochu zvláštní postup“, který plyne z toho, že standardní diskuse nevedly ke kompromisu, který ČR podporuje. „Nepodporujeme odchod Řecka z eurozóny,“ upozornil. Evropa by podle něj měla mít možnost pochopit snahy řecké vlády pomoci lidem ve složité situaci, zároveň ale platí, že Atény těží ze solidarity dalších zemí a měly by proto respektovat podmínky pomoci.

Merkelová: Je naprosto jasné, že nikdo nemůže očekávat, že dnes večer v Bruselu nebo v pondělí večer bude nalezeno řešení

Merkelová dnes před odjezdem do Bruselu uvedla v německém parlamentu, že není důvod zoufat nad Řeckem. Na summitu podle ní nebude dnes večer v této souvislosti dosaženo žádného řešení. V pondělí se má Merkelová s řeckým premiérem setkat opět, tentokrát v Berlíně.

„Je naprosto jasné, že nikdo nemůže očekávat, že dnes večer v Bruselu nebo v pondělí večer bude nalezeno řešení,“ uvedla Merkelová. Tusk se vyjádřil podobně, schůzka má podle něj být v zásadě konzultační, protože na formální rozhodování má EU a země platící eurem formální instituce. Všechny strany se podle něj také chtějí vyhnout tomu, aby k řeckému odchodu z eura došlo nedopatřením.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes poznamenal, že Tsiprasovi zopakuje, co mu už několikrát říkal: Řecko musí přijmout nezbytné reformy a musí ukázat, že plní své závazky.

Podle šéfa europarlamentu Schulze potřebují Atény v dohledné době „dvě nebo tři miliardy“ eur. Řekové musí kromě páteční splátky MMF rovněž splatit dluhopisy za 1,6 miliard eur (přes 43 miliard korun). Už v minulých dnech dávali evropští diplomaté najevo, že Tusk se bude snažit diskuse o tíživé situaci Řecka udržet mimo formální jednání unijních lídrů. „Podle mé intuice by dnes na úrovni Evropské rady diskuse mohla být možná trochu příliš horká,“ připustil dnes polský politik, který jednání unijních zemí předsedá.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.