Pohled do údajů Eurostatu nenechává prostor pro pochybnosti. Polsko setrvale roste a blíží se průměru Evropské unie. Polský HDP převedený na kupní sílu občana vykazoval v roce 2000 jen 48 procent průměru tehdy ještě neexistující EU 27. Předloni to však bylo již 64 procent – o třetinu více. V roce 2000 činil odstup Polska od Portugalska 33 procent, teď je to třináct procent.
Zatímco Portugalsko v posledním roce zpomalilo o 3,2 procenta, Polsko o dvě procenta vzrostlo. A pro letošek prognóza pyrenejské zemi věští další propad HDP o 2,6 procenta. Polsko rovněž zvolnilo, ale mělo by stále růst tempem 1,3 až 1,5 procenta. Pak by se rozestup obou zemí smrskl na pět procent.
Při zachování takového trendu by rozdíl zmizel nejpozději v roce 2015. Mark Allen, donedávna člen mise MMF v Polsku, řekl deníku Rzeczpospolita, že Polsko je připraveno k návratu na růstovou křivku. Země totiž dosáhla největšího úspěchu ze států střední Evropy, protože se díky opatrné makroekonomické politice dokázala vyhnout krizi. Naopak strádající země jihu musejí řešit řadu závažných problémů.
I proto už například právě Portugalsko není pro Poláky zajímavou migrační destinací. Jak upozornil v rozhovoru s Rzeczpospolitou prezident Společnosti polských ekonomů Ryszard Petru, lidé přestávají myslet na emigraci, sníží-li se úroveň blahobytu mezi domovskou a cílovou zemí pod třicet procent. Při poklesu pod dvacet procent se dokonce migranti začínají vracet domů. Tomu může nahrávat i fakt, že v Polsku je teď nižší nezaměstnanost (10,6 proti
portugalským 17,5 procenta) i vyšší minimální mzda.
Chtělo-li by se Polsko měřit i s bohatými zeměmi severu, například Německem, muselo by podle Petrua provést ještě velmi náročné reformy od aktivizace nejchudších sociálních vrstev přes vývoj špičkových technologií až po modernizaci penzijních systémů.
Polsko není Portugalsko, pane Bidene
Polsko nezhynulo, naopak prosperuje
